Ruský plyn do Evropy proudí dál. Zatím

„Nadále platí, že současné dodávky plynu do ČR jsou stabilní,“ řekl v úterý Právu Vojtěch Meravý, mluvčí společnosti Net4Gas, která v Česku provozuje plynovody o délce téměř 4000 kilometrů.

Problémy nebyly ani s platbami, protože ze systému mezinárodních plateb SWIFT, který umožňuje transakce v hodnotě bilionů dolarů po celém světě, nebyly odpojeny ruské banky. To se ale v úterý večer změnilo: zástupci Evropské unie se podle agentury Bloomberg dohodli, že od systému SWIFT odstřihnou sedm ruských bank. Největší z nich – Sberbank – mezi nimi není.

Odpojena nebude ani banka částečně vlastněná ruským plynárenským gigantem Gazprom PJSC. Export z Ruska, který ročně dosahuje asi 150 miliard kubíků plynu, by se ale zastavit nemusel ani po jejich odpojení, protože omezení přes SWIFT se týká jen vybraných bank, možnost platit za komodity z Ruska tedy zůstane.

Podle analytika ENA Jiřího Gavora se platby nejčastěji provádějí na bázi čtvrtletních záloh. „Většinu plynu dopravuje ruský Gazprom na základě dlouhodobých smluv, protože ty krátkodobé omezil na minimum. Přesně specifikuje zálohové platby a obvykle se platí na měsíční bázi. Jsou ale i produkty s platbou den předem,“ podotkl Gavor.

Cena plynu v úterý rostla, dubnový kontrakt se na klíčovém nizozemském obchodním uzlu TTF prodával za více než 115 eur za megawatthodinu. To bylo o zhruba 17 procent více než v pondělí. Za posledních pět dní vzrostla cena o více než třetinu. Nad budoucností dodávek a jejich cen z Ruska visí řada otazníků, už kvůli tomu, že se Německo rozhodlo pozastavit zprovoznění nového plynovodu Nord Stream 2 v Baltském moři s roční kapacitou až 55 miliard kubíků suroviny.

Švýcarská společnost Nord Stream 2 AG, která plynovod postavila a ovládá ji ruský Gazprom, v úterý oznámila propuštění všech zaměstnanců. Podle agentury Reuters také zvažuje vyhlášení insolvence, k čemuž by mohlo dojít už tento týden.

Po pondělním pádu rublu vůči americkému dolaru jeho směnný kurz v úterý velmi kolísal, odpoledne se kurz pohyboval kolem 107 rublů za dolar. Ruská burza zůstala i v úterý zavřená v obavách z mohutných výprodejů. Index pražské burzy v úterý poklesl o dalších 0,25 procenta.

Dál zdražovaly suroviny, vzácné kovy i potraviny. „Rusko i Ukrajina jsou významnými exportéry obilnin. Teď bude více omezen export Ukrajiny, která ale spíše dodávala do severní Afriky a na Blízký východ. To však má vliv na globální trh. V posledních měsících pšenice a kukuřice významně zdražily,“ vysvětlil Tomčiak.

Cena pšenice od začátku roku podle analytika Wood and Company Filipa Louženského stoupla o více než čtvrtinu, kukuřice o 20 procent.

Palladium od začátku roku podražilo o více než 30 procent. „U palladia je Rusko nejvýznamnějším producentem a exportérem na světě a je riziko omezení dodávek, ať už rozhodnutím Ruska, nebo kvůli blokování finančních toků,“ dodal Tomčiak. Palladium se používá zejména v katalyzátorech aut. „Pokud by byl export Ruska omezen, jeho zásoby by velmi rychle klesly na nulu,“ varoval analytik.

Cena zlata od počátku roku vzrostla asi o pět procent. Ropa v úterý zdražila asi o čtyři procenta na 102 dolarů za barel. Ve snaze bojovat proti dalšímu růstu se státy sdružené v Mezinárodní agentuře pro energii v úterý rozhodly uvolnit 60 milionů barelů ropy ze svých rezerv na globální trhy.

„Na začátku roku stála ropa méně než 80 dolarů. Zároveň jen za poslední měsíc oslabila koruna vůči dolaru asi o korunu. Tyto faktory způsobené vpádem Ruska na Ukrajinu poženou nahoru i ceny pohonných hmot,“ vysvětlil Tomčiak.

Je podle něho již jisté, že v průběhu března dosáhne průměrná cena benzinu 40 korun za litr, nafta bude stát 39 korun za litr. Další vývoj bude záviset na situaci na Ukrajině.