Hlavní obsah

Ruský Gazprom zneužívá svého postavení na trhu, míní Evropská komise

Aktualizováno

Gazprom podle Evropské komise (EK) porušuje evropská pravidla hospodářské soutěže. Ruský plynárenský gigant prý zneužívá svého dominantního postavení na trhu, a to především v Polsku, Maďarsku a v dalších šesti zemích východní a střední Evropy včetně ČR. Firma obvinění odmítla a ujistila, že se drží mezinárodního práva.

Foto: Sergei Karpukhin, Reuters

Logo ruského plynárenského gigantu Gazprom, v pozadí tzv. Bílý dům v Moskvě, sídlo vlády Ruské federace

Článek

Hlavní dodavatel zemního plynu ve střední a východní Evropě znemožňuje konkurenci na trhu s plynem a za své služby účtuje příliš vysokou cenu, míní podle agentury Reuters EK. Evropská exekutiva poslala ve středu Gazpromu seznam svých námitek, společnost má na odpověď 12 týdnů.

„Zjistili jsme, že Gazprom vytvářel umělé překážky pro tok plynu z určitých středoevropských zemí do jiných států, a tím mohl omezovat konkurenci,“ uvedla eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margethe Vestagerová.

Pravidla musejí dodržovat všichni

Zdůraznila, že všechny firmy na evropském trhu, ať už ze zemí EU, nebo ne, musejí postupovat podle evropských pravidel. Snaha rozdělit trh v regionu je přitom podle názoru EK celkovou strategií Gazpromu.

„Izolace trhů s plynem v jednotlivých státech společnosti Gazprom umožnila účtovat ceny, které v této fázi šetření považujeme za nepřiměřené. Pokud by se naše podezření potvrdilo, společnost Gazprom by musela nést právní následky svého jednání,“ uvedla Vestagerová.

Nepřiměřeně vysoké ceny podle ní firma účtovala Bulharsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Polsku.

Držíme se zákonů, tvrdí Gazprom

Ruský Gazprom v reakci odmítl středeční obvinění EK jako nepodložená. Firma v prohlášení, které poskytla médiím, uvedla, že se striktně drží mezinárodního práva i zákonů zemí, v nichž působí.

Její obchodní postupy na trhu EU, včetně tvorby cen, jsou prý plně v souladu se standardy, které dodržují ostatní producenti a exportéři zemního plynu.

Gazprom připomněl, že byl zřízen podle ruských zákonů a má postavení strategického, vládou řízeného podniku. Firma čeká, že situace bude vyřešena na mezivládní úrovni na základě existující dohody mezi Ruskou federací a Evropskou komisí.

Hospodářské sankce

Evropská komise začala praktiky ruské firmy prověřovat na konci srpna 2012. Její středeční krok přichází v době napjatých vztahů mezi EU a Ruskem především kvůli krizi na Ukrajině. Osmadvacítka a Rusko na sebe navzájem uvalily hospodářské sankce.

„Pro mne tento případ není politický, ale uznávám, že o tom nejspíš budou spekulace,” podotkla Vestagerová a připomněla, že podobná šetření komise vede také proti jiným firmám zcela či částečně vlastněným státy. Prověřování Gazpromu navíc začalo dávno před vypuknutí politické krize kolem Ukrajiny, upozornila. Gazprom je podle ní především velmi velkou a velmi profesionální firmou, která dělá v Evropě dobré obchody.

Evropská komise by podle komisařky chtěla dosáhnout co nejotevřenějšího energetického trhu v EU. Ostatně jedním z důvodů pro nyní prosazovanou evropskou Energetickou unii byly obavy východoevropských zemí z ruské dominance v dodávkách plynu.

Ruská společnost disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Na trhu ve střední a východní Evropě má Gazprom nadpoloviční podíl, v některých zemích regionu dokonce stoprocentní.

Zjištění Evropské komise
Gazprom znemožňuje hospodářskou soutěž na trzích s plynem v osmi členských státech: v České republice, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Bulharsku, Estonsku, Lotyšsku a Litvě. Komise má za to, že Gazprom celkově sleduje na těchto trzích strategii, jež spočívá zejména v následujících postupech:
v dohodách o dodávkách ukládá velkoobchodníkům a některým průmyslovým odběratelům územní omezení. Patří k nim zákazy vývozu a ustanovení, která žádají, aby se zakoupený plyn spotřeboval na vymezeném území (tzv. doložky o místě určení).
brání přeshraničnímu toku plynu také dalšími opatřeními. Nutí například velkoobchodníky, aby k vývozu plynu získali jeho souhlas, či za jistých okolností odmítá změnit místo, kam by měl být plyn dodán. Komise se domnívá, že tato opatření brání volnému obchodu s plynem v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP).
Územní omezení mohou vést k vyšším cenám plynu a Gazpromu umožňovat, aby v pěti členských státech (Bulharsku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku) uplatňoval nekalou cenovou politiku.
Velkoobchodníkům firma účtuje ceny, které jsou ve srovnání s jejími náklady a s referenčními cenami výrazně vyšší. Tyto nepřiměřené ceny existují částečně v důsledku cenových kalkulací Gazpromu, které ceny plynu v dodavatelských smlouvách vážou na koš cen ropných produktů, a Gazprom oproti jeho zákazníkům nepřiměřeně zvýhodňují.
Zdroj: Evropská komise

Výběr článků

Načítám