Článek
Ruské příjmy z ropy a zemního plynu, které tvoří více než třetinu celého rozpočtu země, v srpnu klesly na 671,9 miliardy rublů (272,3 miliardy Kč), což je nejméně od června 2021, ukázaly pondělní údaje ministerstva financí.
Oproti červenci se pak jedná o pokles o téměř 13 procent. Meziročně byl propad sice nižší – o 3,4 procenta –, nicméně došlo k němu i přesto, že cena ruské ropy Urals za tu dobu vzrostla takřka o desetinu.
Hlavním problémem je, že o ruskou ropu přestal být zájem. Někteří tradiční zákazníci z Evropy ji začali odmítat, což Moskvu donutilo přeorientovat se na asijský trh. Tam ale ropu prodávají se slevou.
Naopak na rekord se v srpnu dostala spotová cena plynu. Ani z prodeje této komodity však Ruko příliš netěžilo, neboť státní dodavatel Gazprom výrazně omezil objem dodávek do Evropy.
Putin: Rusko nemá problém s prodejem svých energií, poptávka je vysoká
V srpnu byl tok v plynovodu Nord Stream 1, který je hlavní exportní trasou do Evropy, jen na 20 procentech kapacity. Tento měsíc už dokonce Rusko tok přes Nord Stream 1 zcela vypnulo. Jako důvod Gazprom uvedl technické problémy a uvalení západních sankcí.
Další ránu do kremelské kasy by navíc mohl přinést cenový strop, který plánuje stanovit pro ruskou ropu a ropné produkty skupina G7. Ruský prezident Vladimir Putin sice prohlásil, že země, které takové opatření zavedou, od ropy zcela odstřihne, zbylým odběratelům se ale tím pádem patrně zvýší sleva, uvedl Bloomberg.