Článek
„Sestavili jsme první domácí litografický skener. Nyní se testuje jako součást technologické linky v Zelenogradě,“ pochlubil se koncem května náměstek ruského ministra průmyslu a obchodu Vasilij Špak pro agenturu TASS.
Pro Rusko jde jistě o velký technologický milník, který pomůže ve výrobě polovodičů, kterých není v zemi dostatek. Na světové poměry jde ovšem o velice zastaralou technologii, která byla vynalezena už před 30 lety.
Americká společnost Intel vyrobila procesory Pentium MMX, Pentium Pro a počáteční procesory Pentium II vyrobené technologii 350 nm už v letech 1995 a 1997. Navíc nebyla sama. Také jiný americký výrobce AMD použil tento čip už v roce 1997 pro svůj procesor K6, upozornil server Tom's Hardware.
Rusko se potýká s nedostatkem pracovních sil
Dnešní stroje pro výrobu čipů evropské firmy ASML jsou navržené tak, že dokážou vyrábět 3 nm polovodiče. Kromě menší velikosti jsou hlavně mnohem komplexnější než 350 nm čipy. Například počet tranzistorů klíčový pro celkový výpočetní výkon dosahuje řádu miliard, nikoliv milionů. Čipy jsou také úspornější na spotřebu energie.
Přesto se uplatnění pro větší polovodiče, které nyní bude Rusko schopné vyrábět, najde. „Čipy o velikosti 350 nanometrů, i když jsou považovány za čipy velkých rozměrů, se stále používají v mnoha průmyslových odvětvích, včetně automobilového průmyslu, energetiky a telekomunikací,“ uvedl TASS.
Server Tom's Hardware navíc podotkl, že tyto čipy mohou být využity i pro vojenské vybavení, a to zejména tam, kde není moderní technologie a špičkový výkon nutností. Díky své robustnosti jsou čipy dobře využitelné u různých starších zbraňových systémů či podpůrných systémů jako jsou komunikační zařízení, starší radarové systémy nebo logistická zařízení.
Ruská vláda loni oznámila dlouhodobé cíle v oblasti polovodičového sektoru. Do konce tohoto roku chce přijít s technologií pro výrobu 90nm čipů, do roku 2030 pak chce vyrábět 14 nm čipy.
Sankce selhávají. Rusko loni dovezlo ze Západu čipy za desítky miliard
