Článek
Výprodej amerických dluhopisů ze strany Ruska na chvíli vylekal trhy, když v dubnu výnosy desetiletých dluhopisů poprvé od roku 2014 překročily hranici tří procent.
Rozpoutal také diskuse, jaká byla motivace Moskvy. Možná jen chtěla diverzifikovat portfolio, jak uvedla ruská centrální banka, možná šlo o pomstu za sankce Washingtonu, které velmi těžce dopadly na ruského výrobce hliníku Rusal.
Právě v dubnu Trumpova administrativa uvalila sankce na Rusal, firmu založenou Olegem Děripaskou, jedním z blízkých spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina. Sankce zakazovaly obchodování s Rusalem, který vyrábí sedm procent světové produkce hliníku. Ceny hliníku po zprávě vyskočily vzhůru. Děripaska v květnu rezignoval na post ředitele Rusalu.
„Vývoz Rusalu to prakticky ochromilo,“ uvedl analytik konzultační firmy Eurasia Group Jason Bush. Podle něj šlo o bolestivější sankce, než s jakými se Rusko potýkalo dříve. „Jednou teorií je, že se Rusko snažilo pomstít za americké sankce,“ dodal Bush.
Největším věřitelem je Čína
Šéfka ruské centrální banky Elvíra Nabiullinová tento měsíc ruským médiím řekla, že prodej amerických dluhopisů byl součástí „komplexní diverzifikace měnové struktury dluhopisů“. Prodej dala do souvislosti s tím, že Rusko v posledních letech výrazně navyšovalo zlaté rezervy. Banka podle ní stále vyhodnocuje všechna rizika – ekonomická i geopolitická.
Podle dalších analytiků oslovených CNN stála za rozhodnutím Ruska zřejmě kombinace ekonomických a politických důvodů. Schopnost USA půjčovat si na trzích ale ruská akce dlouhodobě neohrozila.
I když Rusko na konci minulého roku drželo americké dluhopisy za více než sto miliard dolarů, bylo až patnáctým největším zahraničním držitelem amerického dluhu. Tím hlavním je Čína, která vlastní americké dluhopisy za astronomických 1,2 biliónu dolarů (26 biliónů korun). Pokud by se Čína rozhodla udělat něco podobného jako Rusko, tak by to pro Spojené státy znamenalo daleko vážnější problém.
