Rusko má sklady přeplněné obilím. Je to katastrofa, zoufají si místní zemědělci

Důvodů, proč je situace s obilím v Rusku nepříznivá, je hned několik. Válka na Ukrajině, rabování, mezinárodní sankce i vývozní clo, které ruská vláda nehodlá zrušit, uvedla Novaja Gazeta.

Katastrofě se blíží situace s přebytkem slunečnice zejména na jihu Ruska. „Slunečnice byla vždy zisková. Pro zemědělce se stala ekonomickou záchrannou sítí. V Rostovské oblasti teď zemědělci hovoří o katastrofě,“ řekl šéf Ruského obilnářského svazu Arkadij Zločevskij.

Rusko mělo loni rekordní sklizeň 150 milionů tun obilí. Ve statistice je ale zahrnuta také úroda z Ukrajiny. Zemědělci v okupovaných oblastech museli prodávat své plodiny ruským úřadům za ceny, které stanovily okupační úřady. Například semena, která se na světových trzích prodávala za 600 až 700 dolarů za tunu (13 až 15 tisíc korun), museli Ukrajinci prodávat Rusům za 150 dolarů za tunu (asi 3200 korun).

Wall Street Journal navíc zjistil, že Rusové zabírali v Doněckém regionu půdu zemědělcům, kteří vykonávali vojenskou službu, a místo tak museli opustit. Tyto faktory přispěly k rekordní sklizni.

Ruským problémem je i vlastní spotřeba obilí. Moskva je sice od roku 2016 světovým lídrem v jeho prodeji, jenže v roce 2021 Rusové spotřebovali jen 81 milionů tun – další důvod, proč sklady zůstávají přeplněné.

Zemědělství v Rusku ovlivnily také sankce, které po agresi vůči Ukrajině zavedl Západ. Neměly sice přímý vliv na vývoz obilí či olejnin, problémy ale začaly být patrné při najímání lodí na přepravu a pojištění nákladu.

Ruské zemědělce navíc už od roku 2021 tíží vývozní clo. Jeho proměnlivá hodnota ponechává přibližně 70 procent rozdílu v nákladech na suroviny na domácím a zahraničním trhu. Rozkradené obilí na Ukrajině situaci ještě zhoršilo.

„Ve skladech v Rostovské oblasti je uloženo asi pět milionů tun přebytečné pšenice a asi 700 tisíc tun slunečnice. Takové zbytky jsme dlouho neměli,“ přiznal 23. března zástupce gubernátora této oblasti Viktor Gončarov. Obtížný je podle něj nejen prodej loňské úrody, ale v ohrožení je i ta letošní, protože zemědělci nemají peníze na kvalitnější osiva, hnojiva a stroje.

Gončarov i tak trvá na správnosti situace. Tato politika má podle něj zajistit, aby Rusko mohlo kontrolovat ceny pro určité zboží. Například aby se nezvyšovala cena chleba či rostlinného oleje.

Loni však Rostovská oblast vyprodukovala 14,7 milionu tun obilí, ačkoli může uskladnit jen 10 milionů. Pokud se tedy v následujících třech měsících nepodaří sklady vyprázdnit, nebudou mít zemědělci obilí po další úrodě kam ukládat. Odborníci sice už teď očekávají, že sklizeň bude o zhruba 20 procent nižší, i tak bude pro kapacity Ruska vysoká. Výhled vývozu v budoucích letech je navíc kvůli válce nejasný.

„Obchod s obilím se stal příliš zpolitizovaným a rizikovým. Opakovaně jsme se setkali s diskriminací ruských vývozců i mezinárodních společností obchodujících s ruským obilím,“ popisoval předseda představenstva Svazu vývozců obilí Eduard Zernin.

Podle odhadů agentury Jakov a partneři se v Rusku nahromadily přebytky obilí v hodnotě 260 miliard rublů (72,2 miliardy korun). Čísla jsou to rekordní a pro zemědělce zatěžující, protože za skladování obilí musí platit.

Ministerstvo zemědělství to ale ignoruje. Místo zrušení cla naopak chystá zpřísňující opatření. Ministr Dmitrij Patrušev 24. února, v den výročí začátku války, uvedl, že od roku 2024 hodlá vláda omezit dovoz osiva, a to přesto, že je pro ruský zemědělsko-průmyslový sektor stěžejní.

Z 97 procent je ruské zemědělství závislé na dovozu osiva cukrové řepy, ze 77 procent na osivu slunečnice, z poloviny na osivu kukuřice a ze 40 procent na osivu řepky.