Článek
Ukrajinská energetická společnost DTAK pohrozila podle listu Ukrajinska pravda, že může vypnout dodávky elektrického proudu, pokud nedostane zaplaceno dlužných 741 miliónů hřiven (1,4 miliardy korun).
Black-out by postihl všechny včetně občanů nebo těch, kteří platí. Společnost vyzvala k rychlé úhradě dluhů za odebranou energii. Krym je závislý na dodávkách elektrické energie z Ukrajiny,
Ještě vážnější je ale situace s vodou. Pokud nedostane Krym víc vody, je tam vážně ohrožena sklizeň hroznů, rýže, kukuřice a sóji, připustily ruské úřady.
Voda se na Krym dostává jediným vodovodním kanálem z řeky Dněpr v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. Tento Severokrymský kanál zajišťuje 80 procent celkových zásob vody na poloostrově.
| ČTĚTE TAKÉ |
|---|
| Rusko chce rozpoutat třetí světovou válku, zní z Kyjeva |
| Ruští povstalci zadrželi pozorovatele OBSE, je mezi nimi i Čech |
Kvůli přiškrceným dodávkám se může bez vody ocitnout na 120 tisíc hektarů zemědělské půdy, která závisí na zavlažování, řekl ruský ministr zemědělství Nikolaj Fedorov ruskému webu Gazeta.ru. Zničená úroda by podle něj oblasti přinesla ztrátu ve výši pěti miliard rublů (zhruba 2,8 mld. Kč).
Severokrymský kanál zajišťuje zásobování Krymského poloostrova vodou z ukrajinské Kachovské nádrže na Dněpru
Krym by mohl nedostatek vody řešit vykopáním nových studní nebo dovozem vody z Ruska, ale obě varianty jsou příliš drahé. Ruská vláda slíbila, že vybuduje nový vodovod, který bude dodávat vodu na poloostrov z ruského vnitrozemí přes Kerčskou úžinu.
Krym nám za vodu dluží, tvrdí Ukrajina
Ukrajinské úřady, které současnou krymskou politickou reprezentaci neuznávají, tvrdí, že Krym nahromadil velký dluh za dodávky vody za loňský rok. Server newsru.ua tento týden uvedl, že ukrajinská pohledávka činí 1,7 miliónu dolarů (34 miliónů korun), což představitelé Krymu popírají.
Ve sporu o vodu se pak odráží celkově napjaté vztahy mezi Moskvou a Kyjevem. Rusko naopak ekonomicky tlačí na Ukrajinu prostřednictvím dodávek plynu. [celá zpráva]
Rusko nyní považuje Krym za své území a hranice mezi někdejší autonomní republikou a zbytkem Ukrajiny označilo za státní hranici. Hodlá na ní zřídit stálé hraniční přechody a zavést nová pravidla pro přeshraniční pohyb osob.
