Článek
„Rusko nenechává lodě připlouvat ani odplouvat, má Černé moře pod kontrolou," uvedl Zelenskyj. „Rusko chce zcela zablokovat ekonomiku naší země," dodal.
Kyjev uzavřel přístavy Mariupol, Berďansk a Skadovsk na pobřeží Azovského moře a také černomořský přístav Cherson. Zavřeny zůstanou, dokud nad nimi ukrajinské úřady znovu nepřevezmou kontrolu, uvedlo podle agentury Reuters ministerstvo zemědělství.
V ukrajinských přístavech je momentálně zablokováno téměř 4,5 milionu tun obilí, tvrdí Martin Frick, mluvčí neziskové organizace UNFPA, kterého cituje agentura DPA a Radio Liberty.
V současné době nelze obilí vyvézt, protože námořní cesty jsou kvůli konfliktu uzavřeny, píše Ukrajinska pravda. Černé moře představuje klíčovou tepnu pro dopravu obilí a dalších komodit. Zemědělskou produkci tak musela Ukrajina začít vyvážet vlakem přes svou západní hranici nebo přes malé říční přístavy na Dunaji.
Pokud Rusko neodblokuje ukrajinské přístavy, může to vyvolat globální potravinovou katastrofu
Ukrajina je čtvrtým největším producentem a vývozcem zemědělských produktů na světě. Ekonomičtí analytici varují, že snížení dodávek obilí z Ukrajiny vytvoří inflační tlaky a zvýší světové ceny obilí.
Exploze cen může mít vážné důsledky pro globální trhy s potravinami a ohrozit globální potravinovou bezpečnost, zejména v některých ekonomicky nejméně rozvinutých zemích.
Zemědělský producent na Ukrajině Krogman: Rusko způsobí hlad čtvrt miliardě lidí. A ti se dají do pohybu
V březnu OSN zaznamenala nárůst cen potravin ve světě o více než 12 procent, což je rekord od roku 1990. Pokud Rusko neodblokuje ukrajinské přístavy, může to vyvolat globální potravinovou katastrofu, která povede k hladu, masové migraci a politické nestabilitě ve světě, varovala OSN.
Agentura Reuters minulý měsíc informovala, že Rusko podle Spojených států ničí zásobníky na obilí na Ukrajině. Ukrajinský ministr financí už dříve upozornil, že ruská invaze může ve světě zapříčinit vysoké ceny potravin.
| Na dovozu z Ukrajiny je závislých 35 afrických zemí. |
|---|
| Asi polovinu ukrajinské produkce pšenice odkupuje Světový potravinový fond, jehož prostřednictvím se zásobují země postižené válkami nebo přírodními katastrofami. |
| Ruskou s největší plochou orné půdy na světě se za posledních 15 let vypracovalo na jednoho z nejvýznamnějších exportérů pšenice, v roce 2016 předstihlo dokonce USA a Kanadu. Ruská pšenice míří především do Egypta, Asie a Turecka. |
S 24 miliony tun pšenice je Ukrajina čtvrtým největším vývozcem pšenice. Předtím je tu Rusko s 35 miliony tun, uvádějí odborníci mezinárodní poradenské firmy Ebner Stolz, která působí mimo jiné v zemědělském a potravinářském průmyslu.
Indonésie zakázala vývoz palmového oleje. Může to zdražit některé potraviny
K oběma zemím se přidává Kazachstán, který ročně sklidí 10 až 20 milionů tun pšenice. Země však nemá přímý přístup do světových přístavů a je nucena dopravovat svou pšenici do přístavů v Černém moři po ruských železnicích.