Článek
Česko má na dovoz ruské ropy výjimku, která měla podle připravovaných sankcí EU proti Rusku původně platit jen do roku 2024. Podle provozně-technického ředitele provozovatele ropovodů v Česku MERO Zdeňka Dundra ale nakonec bude moci Česko ruskou ropu dovážet až do doby, než najde její náhradu. Tu zajistí rozšíření kapacity ropovodu TAL v rámci projektu TAL-PLUS, které by mělo být dokončeno počátkem roku 2025.
„Výjimka bude platit, dokud nebude rozšířena kapacita ropovodu TAL,“ řekl Právu Dundr. Právu to v úterý potvrdil i mluvčí vlády Václav Smolka. „Máme zajištěny dodávky ropy do té doby, než bude plně rozšířen TAL,“ uvedl Smolka.
Projekt, který má stát asi 1,6 miliardy korun a zaplatí jej MERO, umožní zvýšit přepravní kapacitu v současnosti kapacitně vytíženého TAL o čtyři miliony tun až na víc než 46 milionů tun ropy ročně.
Celé navýšení bude přednostně určeno pro Českou republiku. Ta tak bude moci dovozem přes TAL a IKL pokrýt veškerou svou spotřebu a zbaví se závislosti na ropě z Ruska. Kapacita IKL se zvyšovat nemusí, už teď je s 11 miliony tun ročně pro pokrytí potřeb Česka zcela dostatečná.
Poteče rychleji
Práce na rozšíření kapacity TAL zahájilo stoprocentně státem vlastněné MERO v těchto dnech. Firma dokončila výběr dodavatelů pump a čerpadel a zahájila projekční přípravu úprav potrubí a stavebních činností.
„V současné chvíli jsme dokončili výběr technologických komponentů, které budeme do jednotlivých částí ropovodu instalovat. Jde o nejmodernější pumpy a čerpadla, jejichž výkony jsou srovnatelné s elektrickými lokomotivami. Dokončujeme výběr dodavatele na průtokoměry a spustili jsme projekční přípravu kompletních potrubních úprav a stavebních činností,“ uvedl Dundr.
Rozšíření kapacity proběhne zrychlením proudění ropy v ropovodu. Ten má průměr 70 centimetrů a nelze jej vyměnit. Po celé trase z Itálie přes Rakousko do Německa tak budou instalována nová čerpadla. Ta umožní urychlit proudění ze stávajících 6400 na 7500 kubíků za hodinu.
Přímo do Kralup a Litvínova
Další práce proběhnou přímo v Centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi. „Musíme připravit naši infrastrukturu na daleko masivnější průtoky nových dávek ropy, posuzujeme skladovací kapacity a také dojde k novým postupům v rámci míchání ropy a jejího transferu do rafinérií,“ doplnil Dundr.
Firma chce dopravovat ropu z IKL přímo do rafinérií v Kralupech nad Vltavou a v Litvínově, případně ještě pro nové dodávky postavit skladovací kapacitu. Nyní je v tankovišti sedmnáct obřích nádrží s objemem 50 tisíc, 100 tisíc a 125 tisíc kubíků s celkovou kapacitou téměř 1,7 milionu kubíků ropy.
„Pokud budou nové nádrže opravdu potřeba, tak výstavba nádrže trvá dva a půl roku a nejméně tři čtvrtě roku je třeba na přípravu. Bavíme se tak o horizontu let 2026 nebo 2027. Ale není to nezbytné pro to, abychom byli schopni zásobovat Českou republiku už od roku 2025,“ vysvětlil.
Cesta k rozšíření TAL nebyla podle Dundra, který za MERO jako pětiprocentního podílníka na ropovodu vedl s dalšími osmi podílníky jednání, úplně jednoduchá. Česká strana o něm začala jednat už krátce po loňském napadení Ukrajiny Ruskem. Projekt byl nejvyšším orgánem konsorcia TAL schválen koncem listopadu 2022 a smlouva mezi MERO a TAL byla podepsána letos v květnu.