Článek
Pro rumunský rozpočet to znamená výraznou pomoc při zmírňování vysokého deficitu, ale ani to zdaleka nestačí k jeho vyrovnání. Loni dosáhl rozpočtový schodek 17 miliard eur, tedy 13,9 procenta hrubého domácího produktu. Letos se navzdory zvýšení finančních převodů ze zahraničí očekává, že deficit dosáhne dokonce 15 procent HDP, píše Die Presse.
Vzhledem k finanční a hospodářské krizi je však možné v příštím roce očekávat hromadný návrat pracovníků ze zahraničí domů. Výrazně se tak zřejmě sníží finanční převody, což dále zhorší rozpočtovou situaci nejen v Rumunsku, ale i dalších zemích, varuje deník.
Poláci pošlou domů 4,1 miliardy eur
V zahraničí letos pracovaly asi dva milióny Rumunů, což je zhruba stejný počet jako u Poláků. Přesto Poláci převedli do vlasti "jen" 4,1 miliardy eur, i když i to je nový polský rekord. Na tomto příkladu však lze dokumentovat relativnost uváděných údajů, připomíná list. Poukazuje na to, že statistiky obsahují jen skutečné bankovní převody peněz, nikoli však hotovost, kterou s sebou vozí zahraniční pracovníci při cestách domů.
A právě podíl přesunů hotových peněz je bezpochyby podstatně vyšší u Poláků, kteří pracují hlavně v sousedních zemích, než u Rumunů, kteří si vydělávají nejvíc v Itálii a Španělsku. Odtud nejezdí domů zdaleka tak často jako jejich polští kolegové, a tak posílají mnohem větší část peněz bezhotovostně. Celkově ale u všech pracovníků v zahraničí tvoří převozy peněz v hotovosti nezanedbatelnou část, píše Die Presse.
Češi a Slováci posílají shodně až 1,3 miliardy eur
To platí i pro Slováky, kteří pracují nejvíce v Rakousku, Česku a Maďarsku. Oficiálně převádějí domů 1,2 až 1,3 miliardy eur za rok. Pro Čechy je uváděn odhad zhruba ve stejné výši jako u Slováků. Přestože jich je dvakrát více než Slováků, jejich ochota odjíždět za prací do zahraničí je tradičně výrazně nižší. Ještě nižší mobilitu pak podle Die Presse vykazují Maďaři, kterých v zahraničí pracuje dohromady asi 100 000.