Článek
Proti letošku jsou výdaje o více než sto miliard vyšší. Problém je, že se zvyšují mandatorní výdaje, které se budou každý další následující rok muset vyplácet ze zákona, bez ohledu na to, jak se povede ekonomice, i když budou klesat rozpočtové příjmy.
Růst ekonomiky a lepší výběr daní zatím rostoucí výdaje pokryjí. Co ale v dobách, kdy se domácí a světové ekonomice nebude dařit? Pak by bylo nutné zvyšovat zadlužení nebo opět výdaje státu škrtat, což je politicky nepopulární. Předním českým ekonomům jsme proto položili otázku, co je podle jejich názoru nutné udělat nejdříve a nejrychleji pro vyšší a dlouhodobě udržitelný výkon české ekonomiky.
Na problémy se připravit včas
„Ekonomický růst již trvá řadu let a čeští politici si na něj zvykli,“ odpověděl Právu hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Zákony jsou tvořeny tak, jako by v budoucnu již nikdy nemohlo být hůř a naší ekonomice se bude navždy dařit. To je však naprosto utopická představa, která povede k bolestivým úsporným opatřením s příchodem krize,“ varoval.
Služební zákon v současné podobě se neosvědčil, protože brání povyšování nejschopnějších lidí.
Výsledkem je minimální snaha státní správy o růst efektivity a většina problémů se řeší prostým přijímáním nových zaměstnanců. Takový systém je však podle Křečka dlouhodobě neudržitelný.
Naše ekonomika roste nevídaným tempem, nezaměstnanost neexistuje, daně už ani nelze vybrat vyšší
„Státní rozpočet již déle než 14 let čerpá prostředky z evropských fondů zcela neefektivně a bohužel nevidím nejmenší snahu o zjednání nápravy. Místo budování významných projektů, z kterých by měli přínos všichni občané České republiky, se evropské peníze využívají na pochybná školení a dotování soukromých společností,“ konstatoval ekonom.
Státní správa by podle něj měla přistoupit k významnému rušení a slučování agend a úřadů. S tím, jak se vyvíjí společnost, tak se vyvíjejí i potřeby lidí. „Stát však na nové výzvy reaguje s velkým časovým zpožděním a naopak agendy patřící do minulého století zbytečně udržuje,“ dodal Křeček.
Podle ekonoma Martina Mašáta z Partners nám politici zadělávají na veliký problém. „Naše ekonomika roste nevídaným tempem, nezaměstnanost neexistuje, daně už ani nelze vybrat vyšší, a přitom si stejně vytváříme deficitní rozpočet, místo abychom si hýčkali obrovské přebytky,“ sdělil Právu.
Zvýšení mandatorních výdajů podle něj ukazuje na fakt, že politici opravdu neplánují dlouhodobě a dívají se maximálně do následujících voleb. Nikdo nemusí být raketový vědec, aby předpověděl, co se stane, až ekonomika zpomalí, úroky stoupnou na standardní čtyři procenta a nezaměstnanost se vrátí na normálních pět procent, ale povinné platby zůstanou neměnné. „Schodky veřejných rozpočtů vyletí nahoru a v tu chvíli už bude pozdě něco řešit. Můžeme se těšit, že ať už povládne jedna, či druhá strana, tak porostou daně. Není jiné řešení. Ano, je, ale že bychom se chtěli vydat řeckou či italskou cestou?
Jednotlivé vlády by měly vždy přijít s dlouhodobějším plánem, a ne řešit věci podle toho, jaké jim to přinese preference či jestli někde zrovna teď zbyly peníze.
„Plošné zvyšování platů je chyba“
„Stát rezignoval na snižování absolutní výše dluhu,“ domnívá se hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Toto nyní konstatuje už i Národní rozpočtová rada, která byla dosud k vládě podle něj nečekaně měkká.
„Stát by měl přestat s jakýmkoli plošným zvyšováním platů ve veřejné sféře. Lze se bavit o dalším přidávání třeba učitelům, ale jinak musí tato odborářská hra na bezednou státní kasu a zejména bezednou kapsu daňového poplatníka skončit,“ uvedl Kovanda a dodal, že současná vláda by si neměla nechat diktovat podmínky odboráři jako vláda minulá.
