Žádný důvod k jásání, zhodnotila rozpočtová rada vládní návrh hospodaření

„Snížení deficitu z letošních 330 na 270 miliard v příštím roce se na první pohled může jevit jako poměrně razantní, avšak při podrobnějším pohledu vidíme, že celkové saldo veřejných rozpočtů se bude opět pohybovat kolem čtyř procent HDP, tedy důvod k jásání zde nevidíme,“ uvedla ve čtvrtek rozpočtová rada.

Rozpočtový výhled je podle rady navíc zatížený velkou nejistotou, která se týká potenciálních fiskálních nákladů řešení energetické krize. Všechna zatím známá řešení znamenají riziko dalšího nárůstu výdajů, ať už v případě kompenzací konečným uživatelům energií, nebo kompenzací výrobcům a distributorům v případě zastropování cen, uvedla.

Z materiálu ministerstva financí podle rady dále vyplývá, že tzv. strukturální saldo, které vyjadřuje nerovnováhu veřejných financí lépe než prostý deficit, bude stagnovat kolem tří procent hrubého domácího produktu. To znamená, že stát vybírá zhruba o 220 miliard méně, než je jeho potřeba na pokrytí standardních výdajů.

Pokud by se veřejné finance měly dostat na udržitelnou úroveň, musí se strukturální deficit snížit, a to návrh nepředpokládá, upozornila rada.

„Je tedy zřejmé, že schodky by měly klesat rychleji, neboť v této podobě je dosažení rozumné úrovně strukturálního deficitu v nedohlednu,“ uvedla rada.

Vláda si podle ní také opět nevytváří prostor pro reakci na budoucí krize, a pokud nastanou, schodky veřejných rozpočtů se znovu razantně zvýší. Už třetím rokem se přitom pohybují ve stovkách miliard korun a deficity se nabalují do výše státního dluhu, na jehož obsluhu je tak nutné vynakládat stále vyšší částky, varovala rada.

V navrženém rozpočtu na příští rok rostou náklady na obsluhu státního dluhu. Kvůli významnému nárůstu dluhu o 825,5 miliardy Kč v minulých dvou letech musely být celkové výdaje kapitoly státního dluhu posíleny na 65 miliard Kč, uvedlo ministerstvo.

Schodek českého státního rozpočtu byl v posledních dvou letech rekordní. Rozpočet v roce 2020 skončil ve schodku 367,4 miliardy Kč, o rok později to bylo dokonce 419,7 miliardy. Letos bude schodek nižší – měl by se blížit 330 miliardám.

V loňském roce byla Česká republika nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie, konstatoval před pár dny Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

„Ačkoliv zůstala Česká republika jednou z nejméně zadlužených zemí Evropské unie, byla zároveň meziročně nejrychleji se zadlužující zemí,“ uvedl NKÚ.

Úřad zároveň upozornil na to, že zatímco hned 20 zemí EU dokázalo loni meziročně své zadlužení k HDP snížit, tak u ČR naopak vzrostlo o více než čtyři procentní body.