Článek
Podle úterního prohlášení Národní rozpočtové rady, která ze zákona musí zaujmout stanovisko k návrhu státního rozpočtu, by se měla v následujících dvou letech nominální výše schodku státního rozpočtu snižovat. Ministerstvo financí ale plánuje schodek 40 miliard korun nejen pro příští rok, ale až do roku 2021.
„Nastavení deficitu státního rozpočtu na další roky není racionální,“ uvedl člen rady profesor Jan Pavel. „Výdaje jsou vyšší než příjmy i když ekonomika jede na plný výkon. Měl by tam být sestupný trend, který by měl reflektovat, že deficit není standardním výstupem hospodaření,“ dodal.
Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové by „deficit neměl být znakem hospodářské politiky, politici by neměli utvrzovat veřejnost, že deficit je normální“. K tomu, že politická scéna přistupuje k deficitnímu hospodaření benevolentně, přispívá podle Zamrazilové i to, že možnosti deficitu je legitimizováno evropskou legislativou.
„Vláda tak do přehřívající se ekonomiky bude pumpovat další peníze, které mohou vyvolat další poptávkový impuls,“ upozornil Pavel. Rada upozorňuje i na fakt, že by vláda měla vzít v potaz skutečnost, kdy plánovaný nárůst investičních výdajů může vést k snižování míry konkurence ve stavebnictví v zadávacích řízeních a tím k vyššímu zatížení veřejných rozpočtů.
Stavební firmy jsou totiž zakázkově přetížené, do soutěží se hlásí stále méně firem, počet nabídek klesá, což následně zvyšuje cenu prací pro obce či stát. Zakázky by se měly proto rozprostřít v čase a vyvarovat se výkyvů v množství nabízených peněz, navrhuje Rada.
Rizika zvenčí
„Existuje riziko zpomalení ekonomického růstu, a to zejména v důsledku změn na zahraničních trzích, což by razantně zasáhlo zejména příjmovou stránku veřejných rozpočtů,“ konstatoval další člen rady prof. Richard Hindls s tím, že pro otevřenou ekonomiku typu Česka je tudíž nutné vytvářet rezervy.
Riziko podle Hindlse představují jakékoli turbulence na finančních trzích, dopady různých surovinových šoků či obchodní války. „Dopady na ekonomiku naší velikosti by byly podstatně tvrdší a rychlejší než na hospodářsky podstatně silnější země,“ uvedl.
Zamrazilové upozornila i na fakt, že, z hlediska nastavení parametrů a struktury státního rozpočtu na příští rok řada navrhovaných opatření zvyšuje mandatorní výdaje, což v budoucnu sníží manévrovací prostor vlády pro aktivní použití rozpočtové politiky v případě problémů.
Celkové výdaje rozpočtu navrhuje MF na 1,505 biliónu korun a příjmy 1,465 biliónu korun.
