Rozpočet: vzduchem lítají desítky miliard

Zatímco podle předkládací zprávy k rozpočtu by průměrná inflace měla letos dosáhnout 8,8 procenta a ekonomika reálně vzrůst o 1,1 procenta, tak nově ministerstvo financí předpovídá, že ekonomika o 0,5 procenta poklesne a očekává průměrný růst cen o 10,4 procenta.

„U vývoje HDP není ten rozdíl tak dramatický. Obecně ale souhlasím, že příjmová i výdajová strana státního rozpočtu jsou v současnosti zatíženy velmi velkou mírou nejistoty ať už kvůli pokračující válce na Ukrajině, nebo související energetické krizi či nadále vysoké inflaci,“ řekl Právu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

„Všechny tyto faktory budou pravděpodobně dál tlačit na státní rozpočet, který se s tím bude muset popasovat,“ dodal.

Vyšší inflace znamená i vyšší výběr daní, hlavně DPH. Vyvolává však i vyšší výdaje, například mimořádnou valorizaci penzí. K ní by mělo nyní opět dojít v červnu, ačkoliv ji vláda chce omezit a upřít důchodcům v průměru tisícikorunu, aby ušetřila.

Při současných zákonných pravidlech by totiž červnová valorizace měla stát rozpočet 34,4 miliardy letos a téměř 59 miliard příští rok. Pokud vláda osekání valorizace prosadí přes odpor opozice, tak výdaje kvůli červnovému navýšení penzí vzrostou „jen“ o 15,4 miliardy letos a o 26,4 miliardy příští rok.

Schválený státní rozpočet s mimořádnou valorizací penzí vůbec nepočítá, i když už od loňského podzimu bylo zřejmé, že k ní letos musí tak či onak dojít. Dalším problémem je plně nekrytý rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který má nyní získat potřebných 30 miliard vydáním dluhopisů.

Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard korun. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun. Stanjura v neděli v ČT uvedl, že nepředpokládá novelizaci letošního rozpočtu ani v případě, že by se vládě nepodařilo prosadit snížení mimořádně valorizace důchodů.

Samostatnou kapitolou jsou naplánované mimořádné příjmy a výdaje státu v souvislosti s energetickou krizí. Stanjura uklidňuje, že mimořádné odvody energetických firem a daň z neočekávaných zisků (windfall tax) stojí v principu proti kompenzacím souvisejícím se zastropováním cen energií. Jinými slovy, kolik mimořádně stát vybere, tolik zhruba i zaplatí.

„Obchodníkům s energiemi jsme za leden zaplatili první zálohu 8,3 miliardy, ale chytřejší budeme až po prvním kvartálu, kdy budeme mít reálnější čísla,“ podotkl Stanjura.

Světové ceny energií už řadu měsíců klesají a někteří dodavatelé již dnes nabízejí zákazníkům ceny pod cenovým stropem. Na kompenzace kvůli zastropování cen energií má vláda v rozpočtu 100 miliard. Stanjura ale neočekává, že mu z toho desítky miliard na konci roku v rozpočtu zbudou. „Naše ambice byla, že to má být s mimořádnými příjmy z odvodů a windfall tax přibližně rozpočtově neutrální,“ doplnil pro Právo.

Zřejmě tak ani na odvodech a dani z neočekávaných zisků letos nevybere plánovaných až 120 miliard. Některým bankám navíc v posledním loňském čtvrtletí překvapivě klesl zisk.

Stanjuru to však neznervózňuje. „Říkal jsem, že to povede k tomu, že banky začnou zvyšovat úroky na úložkách, což je ve prospěch střadatelů. Možná kvůli tomu vybereme méně, ale pokud naši občané dostanou větší úroky ze svých úspor uložených v bankách, tak je to rozhodně dobrý efekt této mimořádné daně, kterou jsme zavedli,“ míní.