Rozpočet vylepšují triky, tvrdí ekonomové i opozice

Na to, že části deficitu přesouvá kabinet z rozpočtu jinam, opakovaně upozornila i Národní rozpočtová rada.

„Stejně jako letos je část investičních výdajů, které by za normálních okolností byly součástí státního rozpočtu, vyvedena do mimorozpočtového fondu, v tomto případě do Státního fondu dopravní infrastruktury,“ řekl Právu její předseda Mojmír Hampl.

„Pro příští rok by to mělo být osmnáct miliard korun. Ty jsou součástí výdajových rámců veřejných institucí, propisují se přímo do deficitu veřejných financí a mají vliv na veřejný dluh, jen nejsou díky této operaci viditelné přímo ve schodku státního rozpočtu,“ dodal.

Potřebných až 18 miliard má dopravní fond získat z půjčky od Evropské investiční banky. Pokud by tato částka byla fondu poskytnuta jako dotace z rozpočtu, jeho deficit v příštím roce byl nebyl vládou deklarovaných 252 miliard korun, ale 270 miliard.

„Je to neskutečný švindl, kterým si vláda snižuje schodek rozpočtu, ale natvrdo zvyšuje veřejný dluh,“ prohlásil místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček.

Odklizení části deficitu do mimorozpočtové kapitoly dopravního fondu je rozpočtový prohřešek i podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila.

„Stát tím reálně nic neušetří, ovšem část výdajů dočasně zamete pod koberec, takže nebudou tolik na očích. V blízké budoucnosti je ovšem bude muset opět přiznat, čímž naopak zhorší deficit v některém z příštích roků,“ konstatoval.

„Nelze se tedy ubránit dojmu, že jde hlavně o laciný účetní trik, který má vládě dopomoci vykázat snahu o rozpočtovou konsolidaci,“ podotkl Hradil.

Ministerstvo financí se ale brání, že nic nezakrývá. „Schodek fondu dopravní infrastruktury je transparentně započítán do výdajového rámce 270 miliard podle zákona o rozpočtové odpovědnosti,“ sdělila Právu mluvčí resortu Petra Vodstrčilová.

Rozpočtová rada také kritizovala, že očekávané příjmy rozpočtu se zvýšily o 19 miliard mezi předložením návrhu rozpočtu do vlády na konci srpna a jeho schválením na konci září.

„Rada upozornila, že dodatečné daňové příjmy byly do návrhu rozpočtu zařazeny i přesto, že nelze předpokládat, že by mezi srpnem a zářím došlo k vývoji, který nebyl vzat v úvahu v rámci poslední makroekonomické predikce,“ podotkl Hampl.

Nové daňové příjmy nicméně dodatečně vyhodnotil jako realistické Výbor pro rozpočtové prognózy.

Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová si ale stojí za tím, že návrh státního rozpočtu na příští rok neodpovídá realitě. „Plánované příjmy nezahrnují negativní dopad padesátimiliardového škrtu v energetice, který bude okolo deseti miliard. Počítají naopak s 19 miliardami objevenými v září převážně na dividendách státu, které ministr financí nedokáže objasnit,“ uvedla.

„Navíc očekávané dividendy a výnosy z majetkových podílů státu jsou 11,8 miliardy. V tomto jsou 1,8 miliardy dodatečně započítané dividendy z OKD a pak deset miliard z dividend státních podniků a dalších firem s majetkovou účastí státu. Podrobnosti k očekávaným dividendám v této chvíli zveřejňovat nebudeme,“ řekla k tomu mluvčí financí Vodstrčilová.

Doplnila, že miliardu navíc chce ministerstvo získat navýšením příjmů z projektů Evropské unie. Šest miliard navíc pak mají podle něj přinést daňové příjmy z otevření trhu práce pro čtyřicet tisíc cizinců. Zda Česko tolik lidí skutečně přiláká, však není jisté.

Schillerové také vadí, že rozpočet nepočítá s rezervou pro případ, že stát neuspěje u Ústavního soudu ve věci červnového snížení mimořádné valorizace penzí. Sněmovna by podle ní měla ministru financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) usnesením uložit, aby parametry rozpočtu upravil.

Ekonom Hradil upozornil, že snížení očekávaného deficitu vyplývá téměř výhradně z lepší očekávané kondice české ekonomiky a pominutí energetické krize a s ní spojených mimořádných nákladů.

„Skutečná udržitelnost veřejných financí se nemění prakticky vůbec, jelikož strukturální deficit má poklesnout pouze o zhruba 0,1 procenta hrubého domácího produktu. Namísto na jaře avizovaného ozdravování veřejných financí tempem jednoho procenta HDP ročně jsme se tedy dočkali pouze jedné desetiny. Tímto tempem by se rozpočet dostal do rovnováhy za více než dvacet let, tedy pravděpodobně nikdy,“ dodal Hradil.