Spočítáno. Rozpočet měl loni schodek 288,5 miliardy

Deficit se promítl i do prohloubení státního dluhu na 3,111 bilionu korun, když na konci roku 2022 byl 2,895 bilionu Kč. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 286 tisíc korun.

Příjmy státního rozpočtu v roce 2023 vzrostly o 289,7 miliardy Kč, tedy o 17,8 procenta na 1,914 bilionu Kč.

Celkové výdaje se meziročně zvýšily o 217,8 miliardy (o 11 procent) a dosáhly výše 2,203 bilionu Kč, informovalo ministerstvo financí (MF). Podle schváleného plánu loňský rozpočet počítal s deficitem 295 miliard.

Největší meziroční nárůst ve výdajích stát zaznamenal u důchodů, na které dal o 97 miliard Kč více. Celkem pak loni vyšly důchody státní kasu na 685 miliard Kč.

„Těch takřka 100 miliard se negativně projevilo ve výsledku systému důchodového pojištění. Jinými slovy v průběžném systému jsme vybrali o 73 miliard méně, než jsme vydali na výplatu všech druhů penzí. Proti roku 2022 je to zhoršení o více než 52 miliard,“ uvedl ve čtvrtek Stanjura na tiskové konferenci.

„Tato čísla jasně ukazují, jak je potřeba změnit parametry nebo reformovat systém důchodového pojištění,“ dodal ministr.

O 58 miliard více než v roce 2022 stát vynaložil na kompenzace za vysoké ceny energií (celkem 76 miliard), na investice šlo o 25 miliard více (celkem 211 miliard). Meziročně zdražila také obsluha státního dluhu, a to o 19 miliard na celkových 68 miliard Kč.

Na straně příjmů stát loni vybral na mimořádných daních bezmála 58 miliard korun. Z windfall tax inkasoval 39,1 miliardy a na odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny 18,5 miliardy korun, uvedlo MF, které v srpnové predikci odhadovalo vyšší celkový příjem z obou daní, a to 64,5 miliardy. Ještě začátkem roku byl odhad mnohem vyšší, když činil celkem 100 miliard.

Zástupci vládní koalice považují loňský výsledek státního rozpočtu za příznivý vzhledem k doznívající energetické krizi a dopadům války na Ukrajině. Bývalá šéfka státní kasy Alena Schillerová z opozičního hnutí ANO ho ale označila za „nejhorší nekrizový“.

„Kdybychom tam započetli všechny účetní triky, které pan ministr financí udělal, tak by ten schodek byl 342,5 miliardy,“ prohlásila. Konkrétně jí vadí mimorozpočtová půjčka pro Státní fond dopravní infrastruktury ve výši 18 miliard. Podle ní si také vláda neoprávněně snížila výdaje o 20 miliard krácením mimořádné valorizace penzí.

Teprve příští týden se však touto věcí začne zabývat Ústavní soud. „Názory expertů jsou 50 na 50, takže nikde není napsáno, že to vláda má takzvaně v kapse a že u Ústavního soudu vyhraje,“ poznamenala Schillerová.

„Nakonec 16 miliard navíc vytáhla vláda jako mimořádnou dividendu z ČEZu. Když se podíváte do plánu, tak dividenda měla být 38 miliard,“ dodala. Vládu viní i z toho, že podle ní rezignovala na boj s šedou ekonomikou a stát tím prý zbytečně připravuje o příjmy.

S velkým rozpočtovým schodkem bude vláda přes zvýšení daní a úsporná opatření hospodařit i letos. Prezident Petr Pavel před Vánoci podepsal státní rozpočet na letošek s deficitem 252 miliard korun.

Plánované příjmy letošního rozpočtu se proti loňskému schválenému rozpočtu mají zvýšit o 12 miliard na 1,94 bilionu korun. Plánované výdaje by měly naopak klesnout o 31 miliard na 2,19 bilionu Kč.

Rozpočet vychází z předpokladu růstu ekonomiky o 2,3 procenta. Růst by měla už i spotřeba domácností, kterou má podpořit obnovený nárůst reálných příjmů. Průměrná míra inflace by měla klesnout z letošních 10,9 na 2,8 procenta.

Rozpočet počítá například s tím, že průměrný plat učitele letos vzroste na 52 400 korun měsíčně. Průměrný starobní důchod od ledna vzrostl na 20 635 korun. Letos se opět zvýší i výdaje na obsluhu státního dluhu, a to meziročně o zhruba 25 miliard na 95 miliard korun.