Článek
„Ve zbývající části roku lze očekávat zvýšené tlaky na rozpočet nejen v oblasti investic, ale i při řešení následků zářijových povodní. Nicméně aktuální požadavky na finanční prostředky z navýšené rozpočtové rezervy budou pro letošek dostačující a plánovaný deficit po novele zákona o rozpočtu ve výši 282 miliard by mohl být dodržen,“ potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Už dříve uvedl, že pokud budou povodňové škody nižší, bude nižší i rozpočtový deficit.
Povodeň způsobila Povodí Odry škody za víc než 6 miliard
Rozpočtové příjmy dosáhly ke konci října 1,602 bilionu korun, proti loňsku se zvýšily o 1,5 procenta. Meziroční nárůst o 0,8 procenta zaznamenaly i výdaje, které tak stouply na 1,803 bilionu korun.
Loni na konci října byl deficit státního rozpočtu o 38,2 miliardy Kč nižší, upozornilo v pátek ministerstvo financí. „Meziroční zlepšení salda bez započtení dopadu prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů bylo taženo 5,5procentním nárůstem výběru daní a pojistného,“ doplnil resort.
Sněmovna schválila rozpočet v 1. čtení. Stanjura fixluje s čísly, tvrdí opozice
Inkaso pojistného přitom vzrostlo do konce října meziročně o 52 miliard, čistě daňové příjmy pak skoro o 22 miliard, k čemuž přispěla také změna rozpočtového určení daní. Saldo naopak zhoršil nižší příliv peněz z Evropské unie a převody výnosů z majetkových účastí státu.
Meziročně vyšší výběr daně z příjmů zaměstnanců o 14,5 miliardy Kč, tedy o 16 procent, podle Stanjurova ministerstva podpořil růst mezd, ale i změny přijaté v rámci konsolidačního balíčku, například snížením hranice pro druhou sazbu daně z příjmu či úpravou zdanění vybraných nepeněžních benefitů.
Řada změn z konsolidačního balíčku se projeví až při ročním zúčtování daně, tedy v následujícím roce.
„Nicméně řada změn z konsolidačního balíčku se projeví až při ročním zúčtování daně, tedy v následujícím roce,“ podotkl úřad.
Zatím o 16 miliard, tedy o desetinu, méně než za stejné období loni stát letos vybral na korporátní dani od firem. Meziroční pokles inkasa byl podle ministerstva způsoben loňskou vysokou srovnávací základnou.
Na dani z neočekávaných zisků, která bude pokračovat ještě příští rok, Stanjura zatím vybral 27,2 miliardy korun, tedy o 5,5 procenta víc než touto dobou před rokem. Další záloha bude splatná v prosinci.
Nový odvod zaměstnanců přinesl už 10 miliard
Nové nemocenské pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 procenta jejich hrubého příjmu už letos pomohlo rozpočtu téměř deseti miliardami. K více než devítiprocentnímu celkovému růstu inkasa pojistného pak přispělo také zvýšení minimálních odvodů živnostníků.
Výběr daně z přidané hodnoty vzrostl letos o pět procent, u spotřebních a energetických daní je nárůst o desetinu.
Stanjura vyzdvihl, že celkový objem výdajů meziročně stagnuje, přestože řada z nich podléhá valorizaci.
Hlavní výdajovou položkou jsou tradičně důchody a sociální dávky, na kterých stát do konce října celkem vyplatil 754 miliard korun, o 4,4 procenta víc než loni. Z toho 592 miliard tvořily výplaty penzí. Na dávku mimořádné okamžité pomoci šlo kvůli povodním o půl miliardy korun víc než loni.
Kapitálové výdaje se meziročně snížily o 9,7 procenta na 140 miliard korun. K poklesu přispělo především snížení dotací Státnímu fondu životního prostředí, které byly o 8,7 miliardy korun nižší než loni. Naopak o 3,9 miliardy Kč vzrostly investiční nákupy ministerstva obrany.
Obsluha státního dluhu představuje pro státní rozpočet aktuálně výdaj 66,8 miliardy korun, což je o 12 miliard víc než v říjnu před rokem. Loni podle ministerstva skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun.
Eurostat opravil loňské hospodaření vlády, bylo ještě horší
