Rozpočet jde do finále. Spor se vede o miliardy pro vysoké školy či na obnovitelné zdroje

Hospodaření státu, krajů a obcí příští rok ale ještě mohou ovlivnit i nynější povodně. Zda a jak moc, to se ukáže teprve v příštích dnech a týdnech.

Konečnou podobu vládního návrhu státního rozpočtu má kabinet schvalovat za týden ve středu. Do konce měsíce ho musí poslat do Sněmovny. Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) počítá pro příští rok se schodkem rozpočtu 230 miliard korun, na letošek je naplánovaný na 252 miliard.

Rozpočet vysokých škol, o kterém se nyní debatuje, by se měl oproti loni schválenému rozpočtu na letošní rok zvýšit v roce 2025 asi o tři miliardy korun. Ministr Mikuláš Bek (STAN) ale prosazuje navýšení o šest miliard, podobný nárůst podle něj bude zapotřebí i v následujících dvou letech.

„O dalším navýšení na vysoké školy, kam nastupují populačně silné ročníky, ministr jedná. Potřebujeme, aby vysoké školy byly připraveny zvýšit počty studentů, zejména v oblastech, kde je vysoká společenská poptávka, jako jsou zdravotnictví, školství, energetika a další klíčové sektory,“ řekla k tomu Novinkám mluvčí ministerstva Tereza Fojtová.

Bekův požadavek má podporu školských odborů. „Toto minimální dorovnání financování je nezbytné pro zajištění vzdělávání, udržení konkurenceschopnosti našich univerzit a podporu vědy a výzkumu, které jsou klíčové pro budoucnost a prosperitu naší země. V opačném případě hrozí nejen ekonomická stagnace, ale především odliv talentů do zahraničí,“ varoval šéf vysokoškolských odborů Petr Baierl.

Zdůraznil, že vysoké školy jsou klíčovým pilířem rozvoje a prosperity země. Zároveň připomněl, že vláda ve svém programovém prohlášení v roce 2022 uvedla, že jednou z jejích priorit je vzdělání. „Zavázala se, že dorovná rozpočet pro vysoké školství na průměr OECD,“ dodal Baierl.

Navýšení prostředků pro vysoké školy má v koalici podporu pirátů nebo lidovců. „Podle mého názoru je relevantním požadavkem, který není v současném vládním návrhu naplněn, posílení financí pro vysoké školy, které dlouhodobě trpí podfinancováním, a to i v porovnání s regionálním školstvím,“ prohlásil poslanec KDU-ČSL Michael Kohajda.

Jak už Novinky informovaly, ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (piráti) přestal trvat na tom, aby mu ministr Stanjura v rozpočtu přidal celou požadovanou částku sedm miliard korun na výstavbu deseti tisíc bytů navíc. Ta podle Bartoše ale ohrožena není, peníze mají být uvolňovány postupně. Může to ale být až v dalších letech.

Stanjura řekl, že většina peněz pro program na bytovou výstavbu bude třeba až v rozpočtech na roky 2026 a 2027, a pokud bude potřeba víc peněz v příštím roce, vláda je dodá.

Piráti mají v návrhu rozpočtu podle šéfa svého poslaneckého klubu Jakuba Michálka stále problém s osekáváním prostředků pro diplomaty, což je v agendě pirátského ministra zahraničních věcí Jana Lipavského.

„V době mezinárodní krize to nepovažujeme za moudré a muselo by se říci, kde máme zrušit ambasády a snížit stavy. Navrhli jsme také přidat peníze do prevence a léčby závislostí, což lidé často zmiňují jako důležitou věc, další prostředky pro vysoké školy a studentská místa pro budoucí psychology, kteří teď zoufale chybí,“ sdělil Novinkám Michálek.

Koalice se musí popasovat také s tím, že v navrženém rozpočtu chybí přes dvacet miliard na dotaci obnovitelných zdrojů energie. Ministerstvu průmyslu i firmám vadí, že Stanjura na to vyhradil jenom 8,5 miliardy a chce kvůli tomu změnit zákon nebo vydat nařízení.

Podniky se obávají, že chybějící prostředky na podporu zejména fotovoltaiky se budou hledat na jejich úkor. „Konkrétní nástroje a finální řešení stále představeny nebyly. Ministerstvo průmyslu podalo návrh na usnesení na prostředky z rozpočtu. Konkrétně se navrhuje ze státního rozpočtu pro rok 2025 částka 31,2 miliardy korun,“ informoval Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy.

„V případě, že stát nedá víc peněz, dopadne to na firmy v cenách elektřiny. U některých by to bylo v objemu až stovek milionů korun,“ upozornil dříve šéf svazu Jan Rafaj.

„Vyjednávání o rozpočtu stále probíhají, v tuto chvíli jsme ale na dobré cestě k nalezení shody pro zajištění financí pro regionální školství, ale i podporu bydlení,“ vyjádřil se kandidát na nového ministra průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

„Kde v návrhu ministerstva financí stále ještě vidíme otazník, je řešení pro financování podpory obnovitelných zdrojů energie,“ dodal.

Kompromis se už podařilo ministrům najít v otázce podpory vlastníků soukromých a obecních lesů, kteří požadovali navíc čtyři miliardy korun zejména na vypořádání se s následky po kůrovcové kalamitě.

„Lesníci dostanou příští rok na podporu hospodářství minimálně 1,5 miliardy korun místo původních 500 milionů, se kterými počítal návrh rozpočtu. K navýšení rozpočtu ale nedojde, peníze na podporu nestátních vlastníků lesů sežene ministerstvo z prodeje emisních povolenek, případně je přesuneme z jiných kapitol rozpočtu,“ řekl Novinkám ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Zástupci ODS říkají, že by byli rádi, pokud by vláda dokázala více snížit plánovaný deficit rozpočtu, který je stále obří, ve výši 230 miliard.

„Požadavky ostatních koaličních stran to ale neumožňují. V tuto chvíli tam nevidím žádný velký problém či konflikt, ale i při projednávání jednotlivých kapitol ve sněmovních výborech se může ukázat, že někde je prostředků méně než v minulosti a může to otevřít debatu, vést k pozměňovacím návrhům a podobně,“ uvedl ekonomický expert ODS Jan Skopeček. „To je ale koloritem každoročního rozpočtového procesu,“ dodal.

Podobně to vidí šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob. „Nejsme nadšeni z výše schodku navrhovaného státního rozpočtu na příští rok. Představovali bychom si jej výrazně nižší. Respektujeme ale dohodu a kompromis v rámci koalice,“ konstatoval.

Vládu ještě čeká i jednání s odbory o navýšení platů od ledna. Letos šlo na platy státních zaměstnanců 266 miliard. V návrhu rozpočtu na příští rok, kdy se také budou konat volby do Sněmovny, je uvedeno, že se tato kapitola navýší o 11,2 miliardy Kč. Stanjura ale nechce, aby navýšení bylo plošné. Procentuálně by nejvíc přidal nejméně placeným a nejméně nejlépe placeným.