Článek
Vládě tak zbývá na volné použití rok od roku menší část peněz a prakticky nemůže pružně reagovat na okamžité potřeby ekonomiky ani zakládat nějaké dlouhodobé rozvojové programy. Chce-li investovat, podpořit výzkum, výstavbu dálnic či pomoci školství, musí se zadlužovat.
To však také nejde donekonečna. Státní dluh překročil totiž půl bilionu korun, velký je i roční schodek veřejných financí.
Rostoucí dluhy jsou předmětem tvrdé kritiky Rady ministrů financí a hospodářství (ECOFIN). Rada dokonce 5. července přijme rozhodnutí o zahájení tzv. procedury nadměrného deficitu podle Maastrichtské smlouvy u těch států, jejichž deficit ročně překračuje hranici tři procenta hrubého domácího produktu (to již Česko svými sedmi procenty splňuje), nebo podíl veřejného dluhu na HDP převyšuje 60 procent (to Česko nesplňuje, je zhruba na třetině tohoto podílu).
Nadměrný deficit byl identifikován na jednání přípravných orgánů Rady u šesti nových členských zemí: Kypru, Malty, Česka, Polska, Maďarska a Slovenska.
Co jsou mandatorní výdaje
Z celkové částky 869 miliard výdajů státního rozpočtu v letošním roce se bez ohledu na potřeby české ekonomiky musí ze zákona vyplatit přes 422 miliard. Pokud k tomu připočítáme ještě tzv. kvazi-mandatorní výdaje (např. platy státních zaměstnanců atd.), je již předem určeno, kam musí směřovat 695 miliard korun.
Mezi klasické mandatorní výdaje patří výplaty důchodů, sociálních dávek, výplata podpor v nezaměstnanosti a výplata nemocenského pojištění.
Do výdajů, které se prostě musí každý rok zaplatit, patří i výdaje na dluhovou službu, tedy na úroky ze státních půjček, což představuje zhruba 22 miliard korun. Mezi další mandatorní výdaje ze zákona patří příspěvek státu na stavební spoření. Ze zákona se vyplácejí i odškodnění občanům.
Platy a náklady státních institucí
K tzv. kvazimandatorním výdajům patří ty, kterými se stát spolupodílí na různých programech Evropské unie, odvody do EU, platy státních zaměstnanců, které mohou sice být různě omezovány, ale státní správa musí fungovat a výdaje musí být rozpočtem kryty. Mezi výdaji, které se musí udržovat na určité úrovni, patří i výdaje státu na obranu.
Česko se totiž zavázalo udržovat výdaje na zbrojení v určitém poměru k výkon i ekonomiky. Spadají sem rovněž výdaje na provoz státních orgánu a institucí (energie, vodné, nákupy spotřebního materiálu, nákup služeb)
Kde se dá spořit
Jediná cesta, jak postupně snižovat mandatorní výdaje státu a posilovat volné prostředky pro operační výdaje vlády, je důsledná reforma penzijního systému, racionalizace sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti, shodují se analytici. Ušetřit lze i na snižování počtu státních zaměstnanců, omezováním státní správy.
Zásadní reformu penzí a sociálního systému roky doporučují českým vládám jak evropské ekonomické instituce, tak i Světová banka a Mezinárodní měnový fond.
Evropská unie svými rozpočtovými a ekonomickými pravidly tlačí jednotlivé členské země, aby nezvyšovaly státní a veřejné dluh.lební období další vlády. ( reforem a pomalé snižování tempa zadlužování mohou ekonomice i celé zemi v budoucnu způsobit řadu ekonomických i sociálních problémů, (zatím jen) upozorňuje Brusel.
