Rozpočet bude příští rok s deficitem 241 miliard, schválila vláda

Příjmy rozpočtu na příští rok by podle návrhu měly být 2,086 bilionu korun, o 7,5 procenta vyšší než letos. Výdaje ze státní kasy by v příštím roce, ve kterém na podzim proběhnou volby do Sněmovny, měly nakonec vzrůst o 105 miliard, tedy o 4,7 procenta na 2,327 bilionu korun.

Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že rozpočet je proinvestiční. „Je odpovědný, neprojídá naši budoucnost a garantuje to, že i v budoucnu budeme mít prosperitu a budeme úspěšným státem,“ prohlásil ministerský předseda. „I když konsolidujeme veřejné finance, nechceme snižovat deficit na úkor investiční aktivity,“ notoval si s premiérem ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Rozpočet na příští rok i novelu toho letošního teď vláda pošle Sněmovně, novelu mají poslanci ve stavu legislativní nouze projednávat příští úterý.

Proti letošku si mají polepšit například ministerstva vnitra, dopravy či kultury, proti prvotnímu návrhu z června má jít více peněz třeba i do školství.

Podle rozpočtových pravidel by vláda neměla příští rok hospodařit se schodkem vyšším než 231 miliard. Překročení výdajových rámců letos i příští rok umožňují v případě živelní pohromy české i evropské předpisy, upozornil Stanjura. Potřebné peníze chce získat vydáním státních dluhopisů.

Ministři už při příchodu na středeční jednání kabinetu upozorňovali, že schválení rozpočtu je nutné i kvůli zákonným lhůtám, vláda ho musí Sněmovně poslat do konce září.

Peníze navíc na příští rok, celkem 11 miliard, se projeví i ve zvýšení výdajů jednotlivých rezortů. Například o více 215 milionů korun dostane proti původnímu návrhu Stanjury z konce srpna přidáno ministerstvo zahraničí v čele s Janem Lipavským (Piráti).

Spokojenost s tím, jaké jsou navržené rozpočty jejich rezortů, vyjadřovali třeba i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) nebo ministr kultury Martin Baxa (ODS). Podle Výborného jsou zohledněny všechny sliby, které vláda dala zemědělským organizacím, jako je zvýšení rozpočtu Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) nebo úprava národních dotací.

Baxa připomněl, že ministerstvo kultury by mělo hospodařit s historicky nejvyšším rozpočtem, jeho výdaje by měly meziročně vzrůst zhruba o čtvrtinu na 21,3 miliardy korun.

Strážce státní kasy Stanjura dosud nevysvětlil, kde chce najít přes dvacet miliard korun, které v rozpočtu podle platné legislativy chybí na státní podporu obnovitelných zdrojů. Stanjura nevyloučil ani změnu příslušného zákona, podrobnosti ale neuvedl.

Školství patří podle vlády mezi její hlavní priority. Vysoké školy však nakonec nedostanou navíc šest miliard, jak žádal ministr školství Mikuláš Bek (STAN), ale pouze čtyři.

Stanjura také na tiskové konferenci po jednání vlády potvrdil, že očekává rychlý růst výdajů na obsluhu státního dluhu. Příští rok by tyto výdaje měly vzrůst o 5,3 procenta na 100 miliard korun.

Schválená novela letošního rozpočtu navyšující deficit o 30 miliard na 282 miliard korun reaguje na nutnost co nejrychleji zafinancovat škody způsobené nedávnými povodněmi.

„Peníze půjdou na odstraňování škod a obnovu území,“ prohlásil šéf státní kasy Stanjura. Třicet miliard korun navíc ze státní kasy v letošním roce považuje za horní hranici odhadu. Pokud budou nakonec škody nižší, deficit se úměrně sníží, slibuje.

Peníze navíc na odstraňování následků povodní mají jít primárně do kapitoly všeobecná pokladní správa, odkud by se měly následně uvolňovat podle toho, jaké škody bude nutné pokrýt. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) řekl, že to považuje za nejvhodnější způsob, protože zatím není jasné, jak vysoké jsou škody v oblastech, za které jednotlivá ministerstva zodpovídají.

Celkové plánované výdaje letošního rozpočtu se zvýší na 2,222 bilionu korun, příjmy zůstanou 1,94 bilionu korun.

Na financování povodňových škod se ale budou podílet také miliardy z rozpočtů samospráv, evropské fondy a pojišťovny. Přesto, že škody po povodních zatím nejsou ještě sečteny, někteří ekonomové vyjadřují pochyby, že vláda do konce roku rozpočet se schodkem 282 miliard vyčerpá.

Prozatímní schodek státního rozpočtu na konci srpna klesl na 176 miliard korun z červencových 192 miliard. Česká asociace pojišťoven aktuálně odhaduje, že pojištěné škody z povodní dosáhnou 19,3 miliardy korun.

„Ve Wroclawi jsme dohodli, že EU uvolní na pomoc pro ČR dvě miliardy eur (50 miliard Kč) z kohezních fondů,“ uvedl minulý týden ve čtvrtek premiér Petr Fiala po jednání se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Ta uvedla, že státům zasaženým zářijovými záplavami poskytne Evropská unie z unijních fondů celkem deset miliard eur (250 miliard Kč).

Žádné nové peníze ale Česko z Bruselu nedostane, informovala poté v pondělí komise. Peníze na obnovu po povodních bude nutné vzít ze současných programů. Ministerstvo pro místní rozvoj, které je zodpovědné za správu evropských fondů, pak ve středu dopoledne uvedlo, že kolik peněz takto bude možné získat, se zatím analyzuje.

Z již rozběhlých programů se vládě už nyní na financování záplavových škod nabízí například program Živel, který mohou obce a kraje čerpat na obnovu škol a dalších budov, komunikací nebo mostů. MMR už navýšilo alokaci z 200 na 800 milionů korun.