Rozdíl ve mzdách Čechů a Němců se zvětšil

Podle dat, které Novinkám poskytl Eurostat, se mezi lety 2021 a 2023 propast mezi průměrnými ročními hrubými výdělky u nás a v Německu zvětšila o 692 eur (zhruba 16 600 Kč), v případě Rakouska to bylo dokonce o 1763 eur (42 300 Kč).

Zatímco Češi tak měli za loňský rok na výplatnicích v přepočtu v průměru pouhých 23 454 eur hrubého (asi 562 900 korun), Němci se mohli loni těšit z celkového výdělku 50 998 eur (1,22 milionu Kč) a Rakušané z 54 508 eur (1,31 milionu Kč).

Rozdíl v reálné mzdě, tedy kupní síle, se kvůli výrazně vyšší inflaci u nás zvětšil ještě výrazněji. Údaje z letoška nemá Eurostat zatím k dispozici.

„Pro zjednodušení můžeme uvažovat, že německé mzdy jsou aktuálně zhruba dvakrát vyšší než ty české. Potenciální tempo růstu české ekonomiky je asi 2,5 procenta ročně, v případě Německa některé odhady hovoří již pouze o jednom procentu. Pokud by toto platilo trvale, mohli bychom Němce dohnat kolem roku 2070,“ konstatoval hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

To je ovšem podle něj navíc nepravděpodobné, protože vyšší potenciální růst české ekonomiky vyplývá částečně právě z faktu, že je naše ekonomika chudší, a tudíž je pro ni snazší růst.

„S tím, jak budeme bohatnout, se bude snižovat i náš potenciální růst. Na německou úroveň bychom se tedy pravděpodobně dostali později. Pokud by náš potenciál klesl kolem roku 2040 na dvě procenta a kolem roku 2055 až na 1,5 procenta, dohnali bychom Německo až v roce 2120,“ upozornil ekonom.

Záleží přitom i na tom, jakým způsobem se rostoucí bohatství ekonomiky rozděluje mezi zaměstnance a podnikatele. V Česku si podle Hradila aktuálně zaměstnanci přijdou zhruba na 43 procent vytvořeného hrubého domácího produktu, v Německu na 52 procent. „Pokud by v mezidobí podíl českých zaměstnanců na vytvořeném bohatství taktéž stoupl na 52 procent, dohnali bychom německé mzdy ‚již‘ v roce 2080,“ podotkl Hradil.

Dodal, že se jedná o ryze akademickou debatu. Podobné predikce totiž nelze vytvářet na tak dlouhou dobu dopředu, jelikož se mezitím může stát naprosto cokoliv. Vliv bude mít technologický pokrok, demografie, politika a nepřeberné množství dalších faktorů.

„Z těchto velmi hrubých výpočtů by ovšem mělo být jasné, že v tuto chvíli nemáme důvod se domnívat, že bychom mohli německé mzdy dohnat v řádu let – to spíše desetiletí. To ovšem v žádném případě neznamená, že bychom se o to neměli pokoušet. Čekat zázraky během pár let by ale nebylo racionální,“ shrnul Hradil.

Analytik Akcenty Miroslav Novák upozornil, že ke sbližování čistých mezd, které jsou u nás také zhruba poloviční, sice v dlouhodobém měřítku postupně dochází, ale tempo je velmi pomalé. „Hypoteticky, pokud by průměrná čistá mzda v paritě kupní síly rostla v Česku a v Německu v dalších letech stejně rychle jako za posledních deset let, tak bychom Německo v tomto ukazateli dohnali za 48 let,“ spočítal Novák.

Ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda poznamenal, že za posledních 23 let Češi stáhli náskok Němců a Rakušanů o zhruba 28 procentních bodů. „Pokud by se jim dařilo stejným tempem stahovat náskok i do budoucna, doženou svými čistými výdělky Němce a Rakušany za zhruba padesát let, tedy kolem roku 2075,“ přišel s podobným výhledem jako Novák.

Kovanda také upozornil, že podle studie OECD v posledních pěti letech narostla průměrná mzda za odpracovanou hodinu reálně – tedy při očištění o inflaci – v Rakousku o zhruba deset procent a v Německu o přibližně jedno procento. „V Česku se ovšem ve stejném období, tedy od posledního čtvrtletí roku 2019 do letošního roku, průměrná reálná mzda propadla – o zhruba šest procent,“ řekl s poukazem na to, že Česko si v tomto ohledu stojí vůbec nejhůře ze všech zemí organizace OECD.

„Jeho existující mzdové zaostávání za bohatšími ekonomikami se v posledních pěti letech dále prohloubilo. Je tak dost dobře možné, že v příštích pěti letech budou Češi rádi, když se třeba ve vztahu ke mzdám Rakušanů vrátí na úroveň svého zaostávání roku 2019. O tom, že by je mzdově dohnali, realisticky nemůže být řeč,“ prohlásil Kovanda.

Fialův slib „německých mezd“ by mohl podle něj vést až k rozvratu veřejných financí. Závratné navýšení průměrné mzdy by se totiž muselo týkat i zaměstnanců placených ze státního rozpočtu.

„Pokud by Česko mělo během pěti let dohnat ve mzdách Německo, jak slibuje premiér Fiala, musela by průměrná mzda v ČR stoupnout alespoň o 140 procent. Tedy o zhruba 25 procent ročně v každém z let možného dalšího funkčního období Fialovy vlády,“ uvedl Kovanda s tím, že jen výdaje na platy státních zaměstnanců by tak skokově stouply z loňských 258 miliard na skoro 620 miliard korun ročně.

„Připomeňme, že letos v létě ta samá Fialova vláda odmítla přidat nějaké dvě či tři miliardy na platy školníků či uklízeček se zdůvodněním, že „kasa je prázdná“. Pokud by najednou, během pár let, dávala o zhruba 362 miliard korun více na platy ze státního rozpočtu, jeho deficit by nabobtnal na minimálně 600 miliard ročně. To už by mohlo znamenat rozvrat veřejných financí,“ dodal Kovanda.

Fialův předvolební slib německých mezd silně zarezonoval i mezi politiky, pochopitelně hlavně opozičními. „Myslel jsem, že nutellu nelze překonat. Mýlil jsem se,“ glosoval s narážkou na slavný Fialův kontrolní nákup v Německu místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

„Tohle je silný výrok a silný slib, který má potenciál vzbudit různé emoce. Kromě důvěry,“ napsal pak třeba na sociální síti X bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.