Rostoucí počet neschopenek stojí Evropu miliardy

Zatímco norské společnosti bojují s chronickým nedostatkem pracovníků, tak kritici obviňují příliš štědrý sociální systém v zemi, kde výdaje na zdravotní dávky převyšují ostatní rozvinuté země. V tomto směru navrhuje reformu i Mezinárodní měnový fond, který systém v Norsku označil za „nákladný a pokřivující“.

Situace se ale zhoršuje v celé Evropě, nikoliv pouze v Norsku, upozornila agentura Bloomberg s tím, že na vině je vedle štědrých sociálních dávek také stárnoucí pracovní síla a větší povědomí o stresu a duševním zdraví, a to zejména mezi mladšími generacemi.

Třeba ve Spojeném království se od začátku roku 2020 zvýšil počet ekonomicky neaktivních lidí v produktivním věku o téměř 800 tisíc, vychází z dat britského statistického úřadu, což ekonomiku stojí téměř 33 miliard liber (1 bilion Kč) ročně. Podle Curyšské pojišťovny by se navíc toto číslo mohlo do konce desetiletí zdvojnásobit.

Také v Německu je situace horší. Loni tam zaměstnavatelé utratili rekordních 77 miliard eur (1,95 bilionu Kč) za nemocenskou zaměstnanců, což je více než dvojnásobek úrovně z roku 2010, uvedl německý ekonomický institut IW.

Podle dat a metodiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dosahuje v Německu průměrný počet dní absence z důvodu nemoci u jednoho pracujícího 17,7 dne za rok. Ve statistice se objevilo i Česko, které je na desátém místě, příčku pod Německem s průměrem rovných 17 dní. Žebříček, v němž jsou pouze evropské země a obsahuje data z roku 2022 nebo v případě dostupnosti i novější data, vede již zmíněné Norsko (27,5 dne).

Statistika Českého statistického úřadu uvádí trochu jiná čísla, a sice, že v první polovině letošního roku dosahoval počet dní v pracovní neschopnosti na jednoho pracujícího 32,5 dne. Za celý loňský rok to bylo 31,4 dne. Je ovšem třeba zdůraznit, že statistika se od OECD liší v metodice a počítají se do ní vedle onemocnění i úrazy, a tak v ní nejsou zahrnuty pouze nemoci jako chřipka, ale i závažné choroby či úrazy.

„Jednou z nejděsivějších statistik v této oblasti je, že pokud je někdo na nemocenské po dobu nejméně šesti měsíců, tak pravděpodobnost, že by úplně opustil pracovní trh, je vyšší než pravděpodobnost návratu,“ řekl Bloombergu Christopher Prinz, hlavní analytik trhu práce OECD v Paříži.

Roli ale sehrává více faktorů, a nejen běžné nemoci jako například sezonní chřipky. Mnoho lidí má fyzické nebo duševní problémy, vlády a podniky proto musí být v zavádění opatření, jak omezit počet absencí opatrné a citlivé. Podle OECD navíc přimět lidi, aby byli méně na nemocenské, automaticky neznamená ekonomickou vzpruhu. Výzkum organizace ukazuje, že lidé, kteří chodí do práce, i když jsou nemocní, jsou pro produktivitu práce škodlivější než ti, kdo doma zůstanou.

Konkrétní nápady, jak situaci řešit, padly nedávno ve Francii, kde Národní agentura pro zdravotní pojištění plánuje kontaktovat ty, kteří jsou v pracovní neschopnosti déle než 18 měsíců, aby zjistila, jak mohou zvládnout nějakou formu návratu do práce. Chce také zpřísnit systém neschopenek.

Francouzský účetní dvůr (Cour des comptes) dohlížející na veřejné finance zase předložil kontroverzní návrh na zrušení vyplácení kompenzací při absenci kratší než osm dní, což by mohlo ušetřit až 470 milionů eur (11,9 miliardy Kč) ročně. Není překvapením, že se proti tomu vzedmula vlna odporu, zejména ze strany odborových organizací.