Ropné sankce Unie proti Moskvě se dají obcházet, tvrdí FAZ

Ropné sankce EU se zaměřují na vývoz suroviny tankery. Těmi se ruská ropa od počátku roku 2023 nesmí dovážet do Unie.

Zajišťovatelé v EU navíc nebudou smět takový vývoz pojistit, což má zabránit tomu, aby se ruská ropa dostávala tankery do Číny, Indie a dalších zemí.

Odborníci citovaní ve FAZ ale soudí, že Rusko může zákaz zajištění poměrně snadno obejít.

Jan Blumenthal, šéf německé pobočky obří pojišťovny Lloyd’s, řekl, že západní pojišťovací trhy budou sankce dodržovat. Ihned ale dodal, že pokud budou mít ostatní státy „jinou vůli“, mohou dovoz ruské ropy pojišťovat tamní zajišťovatelé, a kdyby to nezvládli, může je podpořit jejich stát.

Náklady na pojištění vývozu z Ruska může převzít také Moskva.

Sankce lze obejít také smícháním ruské ropy s ropou z jiné země, což umožňuje uvést jako zdroj paliva jiný stát.

Tak postupuje Írán, který je terčem sankcí USA. Podle FAZ v tom Rusku pomáhá Řecko, v jehož přístavech se palivo údajně míchá.

Z embarga mají výjimky Česko, SR a Maďarsko. Slovnaft ale ve čtvrtek sdělil, že embargo i tak ohrozí zásobování středoevropského trhu jeho produkty.

Včera jej podpořilo slovenské ministerstvo hospodářství.

„Vnímáme Slovnaftem prezentované obavy i to, že negativní dopad vyvolaných omezení je ze všech členských států nejvýraznější právě na Slovensko,“ sdělilo. Očekává proto zvláštní přístup k penězům od EU.

Americký kongresman Raja Krishnamoorthi vyzval ministerstvo zahraničí USA, aby zavedlo sankce proti Maďarsku kvůli jeho neochotě vyhlásit embargo na ruskou ropu.

Katarina Barleyová, místopředsedkyně Evropského parlamentu, vyzvala podle webu SpiegelOnline, aby Unie odebrala hlasovací právo Maďarsku, protože Budapešť využívá princip jednomyslnosti v EU jako prostředek vydírání.

Hlavně s Maďarskem je spojována výjimka z embarga.

Ruský prezident Vladimir Putin jednal v pátek v Soči s vrcholnými představiteli Africké unie.

Upozornil, že od počátku roku vzrostl obchodní obrat mezi AU a Ruskem o 34 procent.

Hlava AU Macky Sell si podle listu The Guardian stěžoval. že kvůli západním sankcím „už nemáme přístup k obilí z Ruska a zejména k hnojivům“.

Aliance by měla v debatách o své strategii na dalších deset let zvážit, zda Ukrajině neudělit faktické členství spíše než členství „de iure“. Řekl to v pátek ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.

„Ukrajina také bude součástí této strategie, protože jsme částí východního křídla Evropy, východního křídla členských zemí NATO, východního křídla Evropské unie,“ tvrdil.

Mychajlo Podoljak, poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře, tweetoval podle listu The Guardian, že Ukrajina neplánuje používat západní raketové systémy proti území Ruska.

„Jakákoli prohlášení o podobných záměrech jsou psychologickou operací ruských speciálních služeb,“ tvrdil podle webu Strana.ua.

Předtím řekl prezidentský poradce Oleksij Arestovyč v rozhovoru pro web Politěka, že Kyjev bude ostřelovat západními zbraněmi Krym, „bude-li to nutné“.

„Krym je náš. Proto v případě potřeby poletí (západní raketa) na Krym,“ řekl.