Ropa stojí stejně jako před lety, ale benzin je o 11 korun dražší

Severomořská ropa Brent se v pátek prodávala za asi 104 dolarů za barel, a stála tak stejně jako v červenci 2014.

Tehdy ovšem stál Natural 95 v průměru 36,94 Kč a nafta 36,42 Kč, tankovalo se tedy asi o 11 korun levněji než nyní.

Dokonce i v březnu 2012, kdy byl podle serveru Tradingeconomics.com barel ropy za 122 dolarů, stál Natural 95 i nafta méně než 37 korun za litr.

Jak je to možné, že jsou teď ceny u pump o tolik vyšší, zvláště když vláda od června do září snížila spotřební daň u benzinu i nafty o 1,50 Kč, což by se mělo při započtení DPH projevit v cenách zlevněním až o 1,80 Kč?

Podle analytika společnosti Finlord Borise Tomčiaka je hlavním důvodem současných rekordních cen nárůst velkoobchodních marží na evropském trhu.

Rozdíl v kurzu koruny vůči dolaru takový rozdíl v ceně nedělá, maximálně by mohl činit jednu dvě koruny.

„Marže jsou problém, s nímž se setkáváme od února letošního roku. V minulosti byly marže rafinérií stabilní, kolem deseti dolarů za barel, a moc se nehýbaly. V posledních měsících to třeba u nafty vyskočilo na 60 dolarů za barel, tedy na šestinásobek. I když je cena ropy stejná, jako byla v roce 2014, je potřeba k ní přidat mnohonásobně vyšší marži rafinérií,“ řekl Právu Tomčiak.

V Evropě ani ve Spojených státech podle něho nikdo nepředpokládal, že nastane obrovský výpadek ropných produktů z Ruska.

„Nejsou vybudovány rafinérské kapacity. Evropa nemá v současnosti kapacitu pokrýt výpadek dovozu benzinu a nafty z Ruska na úrovni 1,5 milionu barelů ropy denně,“ poukázal Tomčiak.

„Není možné ani více dovážet ze Spojených států, kde jedou tamní rafinérie na 97 procent kapacity. Dobudovat nové rafinérie přitom trvá roky,“ podotkl analytik.

Zpět k deseti dolarům za barel by podle něj mohly marže klesat v příštím roce. Cenu pohonných hmot nyní podle Tomčiaka tlačí nahoru to, že poptávka převyšuje nabídku a nakoupí je ten, kdo nabídne vyšší cenu.

Vlády nejsou podle Tomčiaka schopny soukromé podniky ke snížení cen donutit.

„I když se česká vláda snažila sledovat marže u čerpacích stanic, byl to spíše lehký výstražný signál, který ale nebyl zaměřen na největší problém, a to prudký nárůst marží rafinérií,“ dodal.

Ministerstvo financí, které od dubna monitoruje marže prodejců benzinu a nafty, podle mluvčího Tomáše Weisse podobné kontroly u rafinérií nechystá.

Případná cenová regulace výrobců pohonných hmot by mohla zapříčinit reálný nedostatek této komodity v Česku, protože by se zahraniční rafinérské společnosti mohly rozhodnout dodávat pohonné hmoty na neregulované trhy s potenciálem větší ziskovosti.

Z tohoto důvodu se ministerstvo aktuálně ke kontrole rafinérských marží a jejich případné cenové regulaci nechystá,“ sdělil Právu Weiss.

Podle Pavla Kaidla, mluvčího Orlen Unipetrol, který v Česku provozuje rafinérie v Kralupech nad Vltavou a Litvínově, ale marže ve skutečnosti tak velké nejsou.

„Modelová rafinérská marže předpokládá více než 90procentní podíl ropy dodávané z Ruska na celkových nákladech,“ sdělil Právu.

„Většina dnes používané ropy pochází z neruských zdrojů a současně Rusové prodávají svou ropu za výrazně zlevněné ceny. A právě tyto nízké ceny stojí za vysokou úrovní teoretické marže. Skutečné náklady na nákup ropy ke zpracování na paliva, což je neruská ropa, jsou mnohem vyšší,“ dodal.

Poukázal na vysoké náklady, zejména u energií. „Za poslední dva roky cena elektřiny vzrostla více než dvojnásobně, ceny plynu vzrostly sedminásobně a ceny uhlí o padesát procent. Téměř čtyřnásobně se také zvýšila cena emisních povolenek,“ poznamenal Kaidl.

V Česku se pohonné hmoty vyrábějí právě v rafinériích v Kralupech a Litvínově. U benzinu je ČR ve výrobě soběstačná, naftu ale musí zhruba z poloviny dovážet, zejména z Německa a Slovenska.