Článek
„V současné době je výrobní činnost Jawy v důsledku naprosté absence finančních prostředků téměř zastavena. Dlužník nemá žádnou výrobní a obchodní strategii, jež by indikovala budoucí příjmy z podnikatelské činnosti,“ uvedl Válek ve svém návrhu, který ke krajskému soudu podal 15. října. K návrhu se poté připojilo i vedení Jawy.
Správcem byl Válek ustaven 27. srpna exekučním příkazem, a k uspokojení jedenáctimiliónové pohledávky ČSOB dostal za úkol připravit prodej podniku.
„Bezprostředně po ustavení do funkce jsem okamžitě zahájil úkony s tím spojené. Jak jsem ale zjistil, hodnota čistého obchodního jmění Jawy činí mínus 8,9 miliónu korun. Jednal jsem s několika zájemci, ale ti po zjištění, že by museli převzít všechny závazky, zájem ztratili,“ sdělil soudu Válek.
Jawa Divišov totiž dluží nejen ČSOB, ale i Všeobecné zdravotní pojišťovně, firmě Mitas, České správě sociálního zabezpečení a finančnímu úřadu celkem přes 32 miliónů korun. Závazky po lhůtě splatnosti má však i k desítkám dalších věřitelů.
Místo motorek už jen náhradní díly
Na dotaz Práva, kolik zaměstnanců ještě v Jawě zůstává, odpověděl Válek: „Už jen 47. V poslední době se zde v podstatě vyráběly jen náhradní díly, a to ve velmi omezeném rozsahu.“
Divišovskou Jawu v roce 1948 založil motocyklový závodník Jaroslav Simandl. V roce 1963 se stala součástí koncernu Jawa Týnec nad Sázavou. Znovu se osamostatnila až v roce 1994, kdy tehdejší vláda Václava Klause rozhodla o privatizaci Jawy Divišov českým podnikatelům Evženu Erbanovi, Karlu Horčičkovi, Josefu Vejrostovi a Jiřímu Semelovi. Vejrosta později svůj podíl prodal, a Erban, Horčička a Semela tak dodnes mají po 33,3 % akcií.
Generálním ředitelem Jawy Divišov byl od privatizace až do roku 2001 Semela. Na dotaz Práva, co říká tomu, že firma krachuje, Semela odpověděl: „Považuji za skandální, do jakých konců to po mém odchodu z funkce představenstvo dovedlo. Vždyť za mého působení jsme ročně vyráběli kolem 450 motocyklů a 300 motorů. Na export šlo 92 procent produkce, roční čistý zisk se v letech 1994 až 2001 pohyboval mezi čtyřmi až šesti milióny korun, a na našich motorkách jezdila celá tehdejší světová plochodrážní elita.“
Konstrukční tým se rozpadl
Za největší chybu, jíž se management po roce 2001 v Jawě Divišov dopustil, považuje Semela zanedbání technického vývoje. Postupně se rozpadl konstrukční tým. Na divišovských motorkách tak už jezdí v podstatě jen junioři, a plochodrážní svět přesedlal na italskou značku GM.
„Před 12 lety pracovalo u nás 130 lidí, a teď méně než padesát. Nevyplácely se jim mzdy, ale členové statutárních orgánů si měsíční odměny dávali. Navíc se obávám, že ze skříní ještě vypadne nemálo kostlivců,“ posteskl si Semela.
Na otázku, jestli má divišovský podnik ještě nějakou šanci přežít, Semela uvedl: „Správce Válek dokázal za pár týdnů zjistit skutečný stav věcí. Nyní by měla následovat výměna představenstva i dozorčí rady a nastoupit krizoví manažeři. Prodejná Jawa příliš není, a s motorkami se na světový trh brzy zpět nedostane. Po konkursu je ale třeba znovu začít s náhradními díly, dát dohromady technické středisko a schopný konstrukční tým. Pak bude přežití možné.“