Robotů přibývá. Výzvy ke zdanění jejich práce sílí

Již dnes se automatizace dotýká řady pracovních pozic, kde byla dříve nemyslitelná. Jsou to například telefonní operátoři, montážní dělníci, i pokladní v supermarketech nahrazují samoobslužné pokladny.

„Na robotickou automatizaci vsadil obor podnikových, zákaznických a IT služeb již před lety. Roboti dnes v centrech zastanou práci za třináct tisíc zaměstnanců, což je meziročně o padesát procent více,“ popsal situaci v jednom odvětví Jonathan Appleton, výkonný ředitel české asociace ABSL.

Chráněni přitom nemusejí být ani zaměstnanci v místech, kde se vyžaduje osobní styk s lidmi. Například šumavský OREA Resort Horizont loni oznámil, že namísto číšníků obsluhují jeho hosty roboti.

Ačkoliv se zatím jedná jen o výjimku a je otázka, zda hosté v restauracích a barech nebudou vyžadovat v budoucnu spíše standardní obsluhu, pokrok v automatizaci případ jasně potvrzuje.

Jaké profese jsou tedy v ohrožení? „Jedná se o pozice, kde zaměstnanec vykonává relativně omezený okruh pracovních úkonů, které bude možné s pomocí moderních technologií relativně snadno nahradit,“ řekla Jitka Součková z personální agentury Grafton Recruitment.

Mezi povolání, která jsou v ohrožení, podle ní patří například pokladní, prodavači, skladníci, dělníci montážních linek, fakturanti, účetní, řidiči, knihovníci, pracovníci u přepážky v bance či v telemarketingu.

Odborníci varují, že to může do budoucna přinést řadu nečekaných problémů. Čím méně lidí bude pracovat, tím více budou klesat příjmy státních rozpočtů. Místo aby lidé do rozpočtů aktivně přispívali, skončí část z nich naopak na podpoře.

„Pracovní trh se bude dramaticky měnit. Odhaduje se, že do roku 2030 zanikne třetina pracovních míst, nahradí je roboti. Sice vzniknou nová místa, ale někteří lidé se možná nebudou chtít rekvalifikovat,“ uvedl podle ČTK Pavel Semerád z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Navíc je podle něj pravděpodobné, že přechod bude tak překotný, že se někteří lidé ani rekvalifikovat včas nedokážou. „Je proto potřeba začít přemýšlet, jak nahradit výpadek na straně státního rozpočtu,“ dodal Semerád s tím, že v úvahu připadá paušální zvýšení daně z příjmu fyzických či právnických osob.

„Ale to je administrativně náročné. Další možností je zrušit odpisy u robotů, nebo by se mohla zvýšit DPH na roboty, nebo sazba daně u výrobků produkovaných roboty,“ zakončil. Nápad na zdanění robotů není nový. Před pár lety mluvil o zdanění jejich práce šéf Microsoftu Bill Gates i šéf odborů ČMKOS Josef Středula.

V roce 2016 navrhovala lucemburská poslankyně v Evropském parlamentu Mady Delvauxová, aby pracující roboti dostali status „elektronického člověka“ a jejich majitelé za ně platili sociální pojištění.

O rok později pak Výbor pro právní záležitosti Evropského parlamentu schválil usnesení, v němž vyzýval k něčemu podobnému. Zabývat se tím měla Evropská komise. „Daně jsou v kompetenci členských států,“ sdělila ale nyní Právu Magdaléna Frouzová ze Zastoupení Evropské komise v ČR.

Někteří personalisté se však domnívají, že to nebude s nezaměstnaností kvůli robotizaci příliš horké. „Podle našeho průzkumu zatím firmy celosvětově předpokládají, že budou v nejbližších letech spíše zvyšovat počet zaměstnanců v souvislosti s digitalizací a robotizací, protože si od toho slibují nové příležitosti a rychlejší rozvoj,“ sdělil Jiří Halbrštát z ManpowerGroup.

V Česku to podle něj bude o něco horší, protože máme vysoký podíl montážních závodů, takže by v přechodném období mohlo více lidí ztrácet práci.

„Vývoj digitalizace často naznačuje vymizení nějaké profese, ale nakonec to může dopadnout úplně opačně. Před dvaceti lety se v důsledku e-mailů očekával konec doručovatelů a poštovních služeb. Rozvoj e-komerce ale jejich počet znásobil,“ poznamenal Halbrštát.

Jsou podle něj i proudy, které jdou proti průmyslové revoluci: „Stále více lidí hledá lidský příběh spojený s ekologickou udržitelností. Vytváří se tak prostor pro kvalitní řeznictví, bio farmáře, minipivovary, ruční řemeslnou výrobu.“