Článek
Úsek silnice I/11 v délce téměř 10 kilometrů začali dělníci stavět v roce 2009, v srpnu 2010 tehdejší ministr dopravy Vít Bárta stavební práce pozastavil.
Pokračovat se začalo až po téměř dvou letech s tím, že stavba bude uvedena do provozu v srpnu 2015 a dokončena nejpozději 31. října 2015. Cena díla je 4,5 miliardy korun, přičemž 85 procent uhradí evropská dotace.
Čtrnáct mostů
„Jedná se o velmi náročnou stavbu, na které jsme zrealizovali 122 stavebních objektů, z toho je čtrnáct mostů. Ten nejdelší má 545 metrů a vysoký je 56 metrů. Zajímavé jsou i zářezy s kterými jsme se museli vypořádat, jedná se o opěrné zdi, které jsme v těch zářezech postavili, vysoké jsou 13 a 14 metrů a zpracovali jsme v nich dohromady tři tisíce kubíků kamene,“ popsal stavbu silnice z pohledu náročnosti generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Kroupa.
První řidiči se na novou komunikaci dostali v úterý po 14. hodině. Nejvyšší povolená rychlost v novém úseku je 90 kilometrů za hodinu. Jak Kroupa řekl, nic ale nebrání v budoucnu tomu, aby byla rychlost zvýšena na 110 kilometrů.
Nový úsek výrazně ulehčí život obyvatelům Hrabyně, Velké Polomi a Josefovic, přes jejichž obce dosud museli řidiči projíždět. Zdeňka Jordánová (ČSSD), starostka Hrabyně, považuje stavbu úseku silnice I. třídy za nejvýznamnější stavbu na území obce v mnoha posledních letech.
„Zklidní se život v Hrabyni, to je to nejhlavnější. Zlepší se životní prostředí a přinese nám rozvoj, protože už dva roky zpět lidé, kteří chtějí stavět, se ptali především na dopravní obslužnost, na dopravu mezi Ostravou a Opavou,“ vysvětlila, v čem silnice vesnici pomůže. Možný negativní vliv podle ní odvedení dopravy může mít na provoz restaurací a obchodů.
Spory o pozemky
Cestování mezi Ostravou a Opavou nyní bude bezpečnější. Starý úsek cesty dosud patřil mezi nejnebezpečnější silnice v kraji a často se tam stávaly vážné nehody.
Podle moravskoslezského hejtmana Miroslava Nováka (ČSSD) zkomplikovalo stavbu nejen její dvouleté přerušení. Spory týkající se výkupů pozemků řešily ŘSD i kraj. „U všech liniových staveb jsou složitá majetkoprávní řízení, vypořádání. První stavební povolení bylo vydáno v roce 2007 a poslední v roce 2009. Ten český systém u liniových staveb, které jsou navíc stavěny ve veřejném zájmu, je prostě strašně složitý a není v pořádku. Léta říkám, že bychom se měli poučit v Německu, ale už to umí i Slováci a Poláci, jen my to stále neumíme,“ poukázal hejtman.