Hlavní obsah

Řetězce už nebudou smět omezovat malé firmy

Právo, svj, rop
PRAHA

Výrobcům a dodavatelům zvláště potravinářského zboží svitla naděje na lepší přístup do obchodních řetězců. Sněmovna totiž ve středu schválila novelu zákona o ochraně hospodářské soutěže, která zakazuje tzv. listing, tedy vybírání poplatků za to, že obchodník vůbec přijme zboží do prodeje.

Foto: Jiří Smutný

Moravské zemské muzeum - Dietrichštejnský palác na Zelném trhu

Článek

Výrobci a dodavatelé především potravin si již dlouho stěžovali, že při uvedení nového výrobku zejména do obchodních řetězců musí zaplatit až statisícové částky.

Napříště - projde-li zákon i Senátem a podepíše-li jej prezident - by obchodníci nesměli zneužívat závislosti dodavatelů.

Výrobci upozorňují, že kontrola bude obtížná. "Poplatky představují statisícové částky, firmy si k nim vždy najdou postranní cesty," řekl Právu ředitel nejmenované firmy. "Pokud přestane fungovat listing, najdou se jiné cesty. Například bonusy za prodané množství, které budeme muset zaplatit. Ty se ale budou alespoň odvíjet od prodaného objemu a nebude se platit předem," řekl Právu jeden z dalších dodavatelů. 

Obchodníci: zákon potlačuje vztahy

Podle jednatele Globusu Petra Vyhnálka je návrh zákona nepřiměřeným a neodůvodněným zasahováním do obchodních vztahů.

"Novela je zaměřena proti českým výrobcům, kteří teď budou v méně výhodné pozici oproti konkurentům z okolních zemí," varuje mluvčí sítě obchodů Tesco Vesselin Barliev.

Aholdu vadí i zrušení marketingových poplatků. "Vlastními silami produkujeme nákladný nosič na velmi výraznou reklamu, do kterého sdružujeme prezentace výrobků jednotlivých dodavatelů," řekla Právu mluvčí společnosti Kateřina Černá s tím, že zalistovací poplatky už několik let společnost po dodavatelích nevyžaduje.

Další prohřešky

Podle předsedy Svazu českých a moravských výrobních družstev Jana Wiesnera se praktiky většiny obchodních řetězců, kterými zneužívají dominantního postavení na trhu, v posledních letech stupňují.

Novela vyjmenovává, v jakých případech se obchodníci dopouštějí zneužívání ekonomické závislosti. Jedná se nejen o přímé a nepřímé požadování peněžních nebo nepeněžních plnění za umístění zboží do sortimentu prodeje, ale i o příspěvky na úhradu nákladů na propagaci nebo požadování delší doby splatnosti kupní ceny, než je lhůta pro odvod spotřební daně.

Související témata:

Výběr článků

Načítám