Řetězce nasazují nemravné ceny, bouří se dodavatelé

„Začátkem prosince jsem prodělával dvě koruny na každém litru mléka. Mlékárna si ponechá pět procent zisku, což je v pořádku, ale podle informací z trhu pak velké obchodní řetězce mají přirážku kolem šedesáti procent. Řetězce určují cenu mlékárně,“ řekl Novinkám Karel Horák z Farmy Choťovice, kde chová skot a prasata.

„Můj názor je, že by řetězcům mělo stačit dvacet procent obchodní přirážky. Kdyby dvacet procent nechaly nám prvovýrobcům, abychom byli v zisku, o dalších dvacet by mohly snížit cenu potravin, v tomto případě mléčných výrobků,“ konstatoval.

Řetězce si přitom podle něj nemohou stěžovat na náklady. „Vy jim to zboží dovezete do supermarketu na paletě. Oni to vezmou, dají to na krám, trochu tam svítí, mají tam pokladní, někde si už i sám namarkujete. Mají tak velmi nízké náklady,“ míní farmář.

„Mně trvá tři roky, než začnu produkovat mléko – devět měsíců je kráva březí, pak dva roky roste tele. Mlékárna za tři dny z toho vyrobí jogurt a řetězec to za tři hodiny prodá, ale má z toho největší marži,“ doplnil.

„V Německu nebo Polsku by si řetězce nedovolily chovat se tak, jak se chovají u nás,“ dodal Horák.

Agrární komora na Facebooku upozornila, že Mlékárna Polná dodává řetězci, který nejmenovala, 110gramový sýr jadel za 19,20 Kč. „Na pultech ho ale supermarket prodává za 51,90 Kč. Přirážka je 170 procent,“ poukázala.

Podle mluvčí komory Barbory Pánkové se zemědělci a potravináři často bojí o cenové politice řetězců otevřeně mluvit. „Riskují vyřazení a jde do toho málokdo,“ podotkla.

Stále víc se jich ale teď ozývá. Majitel firmy Marlenka Gevorg Avetisjan časopisu Ekonom řekl, že přes deset let prakticky nezvyšoval ceny, ale řetězce každý rok zdražovaly o pár procent.

„Když přišla válka na Ukrajině, ceny surovin i energií se hodně zvýšily. Nám řetězce dovolily zdražit jen mírně a sami obchodníci zdražili o dost víc. Koncová cena našeho zboží v obchodech je pak minimálně dvakrát vyšší než částka, za kterou produkty prodáváme my,“ vylíčil.

Jan Šimek, šéf skupiny JTZE, která v Česku a na Slovensku hospodaří na 37 tisících hektarů a ročně vyprodukuje na 90 tisíc tun pšenice, pro Novinky a Právo uvedl, že ceny pěstovaných komodit se řídí globálním trhem a vysoké ceny v obchodech musí vysvětlit prodejci potravin.

„Chleba stál před vypuknutím války na Ukrajině zhruba 30 korun za kilo, poté se jeho cena zvýšila na asi 50 korun. V tom chlebu je 800 gramů pšenice, která před válkou stála čtyři tisíce korun za tunu, takže 800 gramů stálo 3,20 Kč. Loni byla cena šest tisíc za tunu pšenice, takže 4,80 koruny za 800 gramů. Z toho plyne, že v tom zvýšení o 20 korun na kilogramu chleba mají zemědělci korunu šedesát,“ spočítal Šimek.

Dodal, že nyní je cena pšenice na burze opět tam, kde byla před válkou. Jenže chléb v obchodech nadále stojí kolem 44 korun za kilo, tedy zhruba o třetinu víc než loni v lednu.

Na řetězce tlačí i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), který po pondělním jednání s nimi prohlásil, že chce budovat „kulturu obchodu“. „Je těžko akceptovatelné, že někdo nakupuje například kilogram mrkve za 9,30 Kč a prodává ho za 27,90 Kč,“ řekl.

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy má ale Výborný špatné informace.

„Je možné, že zemědělci prodávají mrkev z pole za devět korun. Jenže za těch devět korun ji neprodávají obchodům, ale nějakému odbytovému družstvu nebo firmě, které se specializují na výkup zeleniny, mrkev očistí, zkontrolují kvalitu, zabalí a skladují a následně dodají do obchodů. Za to si vezmou významnou část cenového rozdílu, který pan ministr ukazuje,“ sdělil ve středu Prouza Novinkám.

Prvovýrobci, zpracovatelé i obchodníci by podle Výborného měli mít přiměřené zisky. Vláda však může do smluvních vztahů a cenové politiky firem vstupovat jen těžko, shodují se analytici.

„Nepřímo může zasáhnout snižováním byrokracie spojené s prodejem potravin. Nároky kladené na malé zemědělce jsou absurdní,“ řekl ekonom Aleš Rod. Jisté nástroje má i antimonopolní úřad, dodal.

Také podle šéfky Potravinářské komory Dany Večeřové by vláda měla snížit byrokracii, ale i nezvyšovat daně a zlepšit jejich výběr. „Také zabránit vyvádění zisků k zahraničním matkám a přestat dehonestovat podnikatele, kteří jsou v zisku a platí u nás daně,“ dodala.

Většina největších řetězců v Česku má zahraniční majitele. Albert vlastněný nizozemskou skupinou Ahold Delhaize loni zvýšil meziročně tržby o 8,6 procenta a zisk mu vzrostl o 87 procent na 1,98 miliardy Kč. Konkurenčním řetězcům Billa, Lidl a Tesco přes nárůst tržeb zisk loni klesl.