Řetězce na Slovensku zastropovaly ceny potravin. Podfuk, míní lidé

Obchodní řetězce se zavázaly, že ceny nad určenou hranici nezvednou po dobu tří měsíců. „Řetězce lákají zákazníky na údajnou nižší cenu potravin, ale já mám v nabídce hned několik položek, které prodávám levněji než ony,“ řekla Právu majitelka malých potravin v centru Bratislavy.

„Celá akce je jen oblbování lidí, aby řetězce odlákaly zákazníky malým obchodům a nalákaly je k sobě, i když jim v podstatě žádné výhody nenabízí,“ dodává majitelka potravin, která nechtěla prozradit své jméno a požádala, abychom nezveřejnili ani název a polohu její prodejny.

Zákazníci mají po prvních zkušenostech podobně kritický názor. „Když jsem slyšela o zastropování cen potravin, tak mě to potěšilo. Jenže řetězce zastropovaly ceny příliš vysoko a v akcích nabízí zboží mnohdy i levněji,“ uvedla důchodkyně Andrea Šisoláková z Trnavy. Jako příklad uvedla banány, jejichž maximální cenu určil jeden obchod na 1,89 eura (45 korun) za kilogram, a v akci je nabízel za euro padesát (36 korun).

„Ceny měli zastropovat před rokem, ne teď, když jsou tak vysoké. Tváří se, že pomáhají zákazníkům, a přitom je to celé podfuk,“ domnívá se Igor Spišiak z Bratislavy. Ukazuje na balení deseti kusů vajec, jehož cena je zastropovaná na 3,79 eura (90 korun), a hned vedle je stejně velké balení, ale od jiného výrobce, za 3,39 eura (80 korun).

Podobně je to s rýží, kde je garantovaná cena za kilogram 2,09 eura (49 korun), a hned vedle je v nabídce kilogram jiného druhu rýže za 1,69 eura (40 korun). „Je to celé takové slovenské,“ kroutí hlavou Igor.

Obchodníci tvrdí, že zastropování cen neznamená, že ceny nemohou být nižší, ale neměly by být vyšší. Další chaos vnáší do celé akce fakt, že každý řetězec si určil jiné zboží, jehož cenu zastropoval. Nesedí ani argument, že tímto krokem chtějí dosáhnout toho, aby základní potraviny byly dostupné i sociálně slabším skupinám.

Mezi zbožím s regulovanými cenami se objevil například také losos, pivo nebo víno. V seznamu však často chybí zelenina a ovoce. Obchodníci tvrdí, že při sezonním zboží není možné určit cenu na tři měsíce dopředu, protože není jasné, jaká bude úroda a podobně.

Půl roku před předčasnými parlamentními volbami dostává celý problém také politický náboj a opozice žádá odchod ministra zemědělství Samuela Vlčana. „Je to kartelová dohoda s obchodními řetězci. Ministr by měl okamžitě odstoupit,“ uvedla opoziční strana Hlas-sociální demokracie.

„Je to neakceptovatelné, aby ministr Vlčan, kterého slovenští občané platí ze svých daní, prezentoval aktivity řetězců, které prodražují potraviny, jako pomoc sociálně slabším skupinám obyvatel. Ministr musí chránit zájmy spotřebitelů, nikoliv plnit peněženky obchodních řetězců,“ nechal se slyšet poslanec Hlasu Róbert Puci.

Řetězce však trvají na svém, že zastropováním pomáhají spotřebitelům. „Je to hlavně pojistka pro zákazníky v případě dalšího zvyšování inflace. Nedáme se zatáhnout do předvolební kampaně,“ reagoval specialista na komunikaci společnosti Billa Marek Kravjar. „Vyšli jsme vstříc požadavkům ministerstva zemědělství, abychom pomohli vládě v boji s inflací,“ zdůraznila mluvčí Kauflandu Lucia Vargová.

Bývalý ministr financí Ivan Mikloš upozorňuje, že pomoc by měla být adresná pro nejzranitelnější skupiny obyvatel, které se z důvodu růstu cen potravin můžou dostat do neřešitelných existenčních problémů.

Stejný názor má ekonom Vladimír Baláž z Prognostického ústavu Slovenské akademie věd. „Nejvhodnějším opatřením je adresná pomoc těm, kteří to potřebují nejvíc. Jedná se o nejchudší domácnosti, především matky s dětmi a pak důchodce,“ říká Baláž.