Restauracím hrozí kvůli paušálu ztráty. Mohou zmizet oblíbená polední menu

„Stravenky tvoří polovinu našich tržeb v době obědů. Bez nich si neumím provoz restaurace představit. Pokud by je lidé neměli, chodili by na obědy určitě méně. I teď je dobře vidět, že nejvíce zákazníků chodí na obědy v první polovině měsíce, kdy ještě mají v peněžence stravenky od svých zaměstnavatelů,“ říká například Aleš Drobil, majitel restaurace Formanka na pražském Smíchově.

Podle analýzy, kterou si nechala zpracovat Asociace malých a středních podniků a živnostníků, je na podporu zaměstnaneckého stravování navázáno 22 procent tržeb v restauracích, firemních jídelnách a kantýnách. Pokud by firmy z dotací na obědy v kantýnách a ze stravenek přešly na paušál, znamenalo by to propad tržeb až o 35 miliard korun. Zaniknout by mohla pracovní místa pro téměř 30 tisíc lidí.

„Analýza pracuje s předpokladem, že postupně všichni opustí stravenky a většina i dotované jídlo na pracovišti. Tento předpoklad považujeme za reálný. Zaměstnanci budou tlačit na paušál a pro zaměstnavatele to bude jednodušší než třeba zajišťovat provoz kantýny,“ uvedl vedoucí zpracovatel studie Tomáš Buus z Institutu oceňování majetku Vysoké školy ekonomické v Praze.

Do systému podpory závodního stravování jsou zapojeny 3,3 milionu zaměstnanců. Z nich se 1,8 milionu stravuje ve firemních jídelnách a 1,5 milionu v restauracích. Lze předpokládat, že velká část z nich by na teplé obědy chodit přestala.

„Jako majitel restaurace a zároveň i závodní kantýny mohu potvrdit, že díky stravenkám chodí zaměstnanci na oběd častěji a také si spíše dopřejí kvalitní oběd. Pro mě, jako podnikatele, představují stravenky důležitou část příjmů a znamenají jistotu pravidelných a vracejících se zákazníků,“ potvrzuje Martin Karel z restaurace Mexita v Hradci Králové.

Jeho slova korespondují se závěry průzkumu, provedeného agenturou ppm factum v roce 2018. Ten ukázal, že lidé se stravenkami chodí do restaurací téměř 3x častěji než ti, kteří je nemají. Polovina z nich tvrdí, že by v případě zániku stravenek chození do restaurace omezila, čtvrtina dokonce úplně zrušila.

Ekonomická logika je přitom jasná. Pokud klesnou tržby, budou muset restauratéři reagovat. Zdražením, propouštěním lidí, kteří vypomáhají přes obědy. A možná i zúžením nabídky. Likvidací poledního menu, nebo prostě zavřením provozovny.

Častým argumentem proti stravenkám je ovšem skutečnost, že restaurace při jejich přeměně na peníze musí platit provize. A také touto operací ztrácet čas. Řada z nich by ale spíše než stravovací paušál uvítala povinný přechod na platby kartou. K němuž se konec konců před pár lety odhodlala Belgie.

„Co bych spíše přivítal, je převedení papírových stravenek na stravenkové karty. Bylo by to velké ušetření papírování. Chodím kvůli tomu na poštu, je to časově náročné. Karty by byly prostě super,“ potvrzuje Petr Sedlář z restaurace Adria v Brandýse nad Labem.

„Stravenky bych nechal pouze elektronické,“ říká i Josef Brtník z IQ Restaurantu v Ostravě. V tom tvoří stravenky dokonce 60 až 70 % tržby.