Článek
Zatímco spotřeba v pohostinství hlásí pokles, v obchodech prodeje piva v obalech meziročně o čtyři procenta vzrostly. Svou oblibu potvrzují hlavně plechovková piva, kterých Češi vypili o celých 40 procent víc. Svaz trend komentoval slovy, že se „Češi z národa s tradiční hospodskou kulturou stávají spíše zemí plechovkového piva”.
Jen během prázdnin stoupl prodej piva v lahvích a plechovkách o 6,2 procenta. Odbyt lahvového piva klesl od ledna do srpna o 2,4 procenta, sudového pak o 5,6 procenta. Zlatavého moku se v PET lahvích prodalo o čtyři procenta víc, v cisternách pak o 12,4 procenta víc, uvedli zástupci svazu na pondělní tiskové konferenci.
Absolutní data svaz neuvedl. Z poskytnutých údajů však lze dovodit, že se loni v českém pohostinství vytočilo o přibližně padesát miliónů půllitrových piv méně. O přibližně stejný počet však narostl prodej v obchodech. Celková spotřeba piva v Česku loni podle svazu stagnovala na 143 litrech na hlavu.
Spotřeba čepovaného piva v Česku soustavně klesá už od roku 2003, meziroční pokles se však dlouhodobě držel na úrovni jednoho až dvou procent. Letošek tak může být po čtrnácti letech v poklesu spotřeby v hospodách rekordní.
| Pivovarům se přes negativní trendy daří |
|---|
| Českým pivovarům se podle aktuálních dat přes negativní vývoj ve spotřebě čepovaného piva daří – výroba byla loni rekordní, meziročně stoupla o 1,9 procenta na 20,5 miliónu hektolitrů piva a nealka, o 4,5 procenta meziročně vzrostl i zahraniční export. Nejvíc piva se vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. Ze zemí mimo EU pak do Ruska, Koreje a USA. |
Černý rok pivovarnictví?
Každé šesté pivo nyní tuzemští spotřebitelé vypijí v hospodě, každé čtvrté pak doma, poměr prodejů je tak 61 : 39. Svaz tak označuje rok 2017 za černý rok českého pivovarnictví. Svaz dává pokles prodejů piv v gastronomii za vinu celé řadě státních opatření, která hospodám a restauracím ztěžují podnikání či přímo odvádějí návštěvníky. Zmiňuje elektronickou evidenci tržeb, výrazně přísnější regulaci hazardu a zejména pak zavedení zákazu kouření v uzavřených místnostech.
Dopad takzvaného protikuřáckého zákona, který začal platit v květnu, se však podle svazu naplno projeví teprve s příchodem zimy. Dosud totiž odliv kuřáků z restaurací, hospod a barů mírnily venkovní zahrádky. Výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová kroky současné vlády označuje za morové rány pro české pohostinství.
„Začalo to tím, že sebrali hospodským automaty, potom přišla kontrolní hlášení, elektronická evidence tržeb a nyní zákaz kouření,” uvedla již dříve. S jednotlivými kroky sama souhlasí, byly podle ní ale nařízeny v příliš krátké době za sebou.
„Jsme si plně vědomi společenské nebezpečnosti některých činností, proti nimž jsou nová zákonná opatření namířena, zároveň bychom však chtěli upozornit na negativní dopady, které má přehnaná regulace na trh,” dodala ředitelka.