Článek
Že se nejedná o planou úvahu, přitom dokazují čísla. Když si nedávno nechala Asociace malých a středních podniků dělat průzkum na téma stravování, vyšlo jí, že lidé se stravenkami chodí na oběd třikrát častěji než ti, kteří žádné stravenky nedostávají. A hned dvě třetiny současných stravenkářů pak přiznaly, že by v případě zrušení poukázek obědvání v restauracích omezily.
Průzkum se přitom uskutečnil na velkém vzorku 2 600 lidí z celé České republiky a respondenti byli rozděleni na stejné poloviny – první tvořili stravenkáři a druhou lidé bez stravenek. Závěry šetření jsou tak velmi průkazné.
Negativní dopady, kam se podíváš
Data z velkého průzkumu jsou důležitá proto, že právě nyní je na stole iniciativa ministryně Aleny Schillerové, která chce do fungujícího stravenkového systému zasáhnout. Přichází s návrhem, podle kterého by současná zákonná úprava se zvýhodněním závodního stravování a stravenek byla doplněna ještě o takzvaný neúčelový výdajový paušál.
Jinými slovy – firmy by si mohly vybrat, zda budou zaměstnancům dávat stravenky, nebo nezdaněnou hotovost. Tento na první pohled líbivý záměr má ale podle mnohých odborníků výrazné negativní dopady ve stravovacím byznysu nejen pro restaurace, ale i pro kantýny, dále pro zaměstnance i jejich chlebodárce a v konečném důsledku i pro stát.
„Co se stane, když dám zaměstnancům možnost volby? To je, jako kdybych jim dal do ruky tisíc korun v hotovosti a řekl, že chci, aby tuto tisícikorunu použili na obědy. Anebo aby si ji odteď každý měsíc uložili stranou na důchod. Kolik z nich to udělá? První měsíc možná 30 procent, další měsíce už skoro nikdo,“ říká k návrhu ministerstva financí prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký. Jeho slova potvrzují další fakta z průzkumu: Z lidí, kteří nemají stravenky, chodí pravidelně na oběd jen necelá pětina a každý desátý neobědvá vůbec.
Hospodám hrozí odliv miliard
Nejrychleji pocítí negativní změnu po zrušení stravenek restaurace a hospody. A z nich logicky nejvíce ty, které se zaměřují na vaření obědů pro zaměstnance ve všední dny. V klidu pak zůstanou pouze luxusní restaurace a hotely, nebo podniky zaměřené zejména na podávání alkoholických nápojů.
O svých obavách ze zrušení stravenek otevřeně hovoří například Aleš Drobil, majitel restaurace Formanka na pražském Smíchově. „Stravenky tvoří polovinu našich tržeb v době obědů. Bez nich si neumím provoz restaurace představit. Pokud by je lidé neměli, chodili by na obědy určitě méně. I teď je dobře vidět, že nejvíce zákazníků chodí na obědy v první polovině měsíce, kdy ještě mají v peněžence stravenky od svých zaměstnavatelů,“ říká Aleš Drobil. A podobně se vyjadřují i další restauratéři.
Jak velký balík prostředků stravenky vlastně představují a jaká ztráta restauracím tedy hrozí?
Stravenky nyní používá 1,3 milionu tuzemských zaměstnanců a ročně se v nich protočí zhruba 23 miliard korun. Naprostá většina z toho – 14 miliard – končí právě v obědových restauracích. A jelikož si lidé ke stravence ještě menší část útraty doplácejí ze svého, celkem pro restaurace stravenkový systém generuje ročně na tržbách zhruba 17 miliard korun. Čísla tedy jednoznačně ukazují, že restauracím jde nyní o hodně.
Jak by hospody na změnu mohly reagovat? Ve hře je zejména propouštění lidí v pohostinství i pokles současného počtu restauračních zařízení. Očekávat lze i růst cen jídel, kterým by restaurace ve snaze zachovat si tržby reagovaly na nižší poptávku. Pro obor tak jde o další možnou ránu poté, co se od konce roku 2016 musely hospody vypořádat s dopady zavedení elektronické evidence tržeb.
V klidu ale rozhodně nemohou zůstávat ani provozovatelé kantýn, ve kterých se nyní stravuje dokonce 1,8 milionu lidí. Zaměstnanci firem, které přejdou na neadresný paušál, logicky budou do kantýn chodit méně. Tím se sníží jejich efektivita a může to vést až k uzavření stravovacích provozů.
K čemu změna, ptají se odbory?
Se změnou současného systému nesouhlasí ani odborové svazy zastupující zaměstnance. Současný systém podle nich funguje a není třeba do něj sahat. „Stravenkový systém je velmi oblíbený a podle řady studií významně podporuje a motivuje zaměstnance, aby se pravidelně stravovali, což má nepochybně pozitivní vliv na jejich zdraví,“ uvádí místopředseda odborové centrály Vít Samek. V tom se shoduje s řadou tuzemských i zahraničních odborníků.
Podle amerického odborníka na výživu Christophera Wanjeka lidé, kteří pravidelně neobědvají nebo se v pracovní době nají málo, jsou unavení, mají nižší produktivitu práce, jsou častěji nemocní a náchylnější k úrazům. Světová zdravotnická organizace dokonce vyčíslila, že správné stravování zaměstnanců zvyšuje produktivitu celé ekonomiky o plnou pětinu. I proto současný stravenkový systém podporuje většina zaměstnavatelů. Podle průzkumu PPM Factum více než 90 procent z nich považuje za velmi důležité, aby měli zaměstnanci možnost plnohodnotně obědvat.
A že jsou to právě stravenky a závodní stravování, které tuto roli plní nejlépe, dokládají čísla z Brazílie. Rok po zavedení podpory tohoto segmentu klesl v zemi počet pracovních úrazů ze dvou milionů na 400 tisíc.
Problémový neúčelový paušál
Plán na zavedení neúčelového výdajového paušálu kritizují i odborníci na daňový systém. „Neúčelové plnění se chová jako mzda a nemělo by tudíž být daňově osvobozeno, pokud ovšem nevznikne nějaký zcela nový koncept zdaňování příjmů. Nebo pokud se nebude kontrolovat využití těchto prostředků,“ uvádí například daňový expert Petr Frisch.
Peníze z paušálu mají lidé dostávat separátně, mimo mzdu. Jak se bude kontrolovat účelovost využití prostředků, není jasné. Jisté ale je, že kontrolní systém by byl administrativně náročný a vyžadoval by velké investice.
