Dlouholetý mýtus padl: Malé obchody už nejsou dražší než řetězce. A kvalita je úplně jinde

Redaktoři Novinek vyrazili ve svých městech do malých obchodů a porovnali ceny v nich s cenami v řetězcích v tom samém městě. A někteří se nestačili divit.

Například řeznictví v Mladé Boleslavi prodává kilogram kuřecích řízků za 129 korun. Místní Albert za 229 korun. To i v pražském řeznictví Terrys Steak v Italské ulici v centru města je lze koupit levněji - za 205 korun.

V řetězcích jde o balené produkty, protože supermarkety od pultového prodeje masa, uzenin a sýra většinou ustoupily.

U uzenin a masa jsou rozdíly v cenách největší. Vepřová šunka ve zmíněném mladoboleslavském Albertu 30,90 koruny za 100 gramů. V místním Kopalovic uzenářství za ni lidé dají 22,9 Kč.

Podobné jsou rozdíly i ve středočeské Lysé nad Labem. V místním Tesku stojí vepřová šunka první jakosti 39,90 koruny, v místním řeznictví Fiala srovnatelná vepřová šunka s 96 procenty masa 25,90 Kč.

Jednoznačně levnější není v supermarketech ani pečivo. I když tady se srovnává trochu obtížněji. Základní pečivo - tedy rozmražené výrobky, které prodávají řetězce, pekařství na pultech většinou vůbec nemají. Nabízejí kvalitnější zboží z vlastní produkce, a cena je proto vyšší. V supermarketech je nejběžnějším chlebem kmínová Šumava, stojí ve většině z nich shodně 44,90. Kromě mouky a vody obsahu i ingredience jako: kukuřičná krupice, stabilizátor E412, E341, premix enzymů, látka zlepšující mouku: E300.

Podobný „chleba“ v navštívených pekařstvích neměli. V Merhautově pekařství v Lysé nad Labem prodávali kmínový chléb srovnatelné velikosti za 39,90. V Mělníce stojí nejlevnější velký kulatý chléb 46 korun.

V Plzni pak chléb Kmínek stojí v pekařství N&E na Slovanech 61 korun. Podnik, ač s pekařstvím v názvu, prodává širší sortiment. Lidé tu dají za výše srovnávanou vepřovou šunku 23 korun, v místním Albertu pak 29,90, po slevě pak 25,9. I po slevě se tedy vyplatí jít spíše do malého obchodu.

Jeho majitelka Martina Plaňková si na nedostatek zákazníků rozhodně nestěžuje. „Lidem nabízíme především regionální produkty. Sladké děláme my, chleby máme od místních pekařů. Maso bereme z Klatov a od malého soukromníka z Prahy a podobně,“ nastínila Plaňková. Lidé se prý hned ozvou, když jim něco nechutná.

Obyčejný tukový rohlík stojí v řetězcích shodně 2,90 koruny. V navštívených pekařstvích takový nemají. Jejich cena tam začíná na 4 korunách. Housky stojí v řetězcích 3,40 koruny, kvalitnější, ale stále rozmrazené pak 5 až 6 korun. V pekařství obvykle kolem 5 korun.

U řetězců je potřeba poznamenat, že u základních potravin nehraje příliš roli, zda člověk zavítá do Teska, Alberta, Billy, nebo Kauflandu. Ceny jsou tam vesměs podobné. Třeba zmíněný konzumní kmínový chléb známý jako Šumava stojí všude 44,90, kilogram kuřecích prsou pak 229 korun. Co se liší, jsou slevy, kterých je opravdu hodně, často je v nějaké formě slevy i polovina prodávaných produktů. Není tak jasné, zda cena bez akcí je běžná, nebo jen přestřelená kvůli slevě, která za pár týdnů přijde.

Například u zmíněných kuřecích prsou jsou slevy tak časté, že za údajně reálnou cenu 229 korun za kilo se prodávají jen málokdy a většinou jsou ve slevě.

Ceny ale nejsou rozdílné jen u čerstvých potravin, ale i u stejného zboží s delší trvanlivostí. Například prodejna v Bítovanech na Chrudimsku prodává balení Bohemia chips za 26 korun, v řetězcích je stejné balení solených brambůrků k dostání za 37,90. Klasické balení polomáčených sušenek má za 18 korun, řetězce jejich cenu stanovily na 22,90.

Zemědělský analytik Petr Havel v rozhovoru pro Novinky popsal, že Češi si za situaci se řetězci mohou i sami, chtěli takový obchod v každé malé obci. A obce výstavbu povolovaly.

A lidé si postupně odvykli u malých obchodníků nakupovat s tím, že potraviny jsou tam dražší než v blízkém řetězci. Navíc není nákup tak pohodlný.

Obchodní řetězce se ke své cenové politice příliš nevyjadřují. Obecně se ústy Svazu obchodu a cestovního ruchu, který vede Tomáš Prouza, brání tím, že důvodem cen jsou rostoucí ceny dodavatelů a chybějící konkurence mezi nimi. Marže obchodníků podle něj nejsou nepřiměřené. Na začátku roku tvrdil, že řetězce si marže snížily, aby nemusely tolik zdražit.

Na začátku měsíce oznámily, že od ledna zdraží o deset procent, i když má DPH na potraviny klesnou o tři procentní body a čekalo se tedy zlevnění. Po kritice ale od plánu zdražit ustupují.

„Z posledního prohlášení řetězců cítím, že jsou pod tlakem. Na jedné straně se očekává zlevnění po poklesu DPH, snížení cen v obchodech, na stranu druhou však dodavatelům i obchodníkům objektivně rostou náklady, které chtěli promítnout od ledna do cen. Po posledním koordinovaném prohlášení řetězců se vzedmula vlna kritiky, kterou je nyní třeba uhasit,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček.