Článek
Pochmurnou situaci nastínil guvernér řecké centrální banky Jorgos Provopulos v rozhovoru s řeckým prezidentem Karolosem Papuliasem.
"Pan Pravopulos mě informoval, že zatím nenastala panika, ovšem jsou značné obavy, že by panika nakonec mohla nastat,“ sdělil prezident stranickým vůdcům v souvislosti s houfným výběrem z bank a odlivem peněz ze země. Provopulos očekával dokonce odliv ještě o 100 miliónů vyšší, tedy celkem 800 miliónů eur.
Pokud by v červnových volbách zvítězila krajně levicová strana SYRIZA, které průzkum dává největší šance, lze podle komentátorů těžko očekávat, že by si Řecko ponechalo euro a nadále se podřizovalo podmínkám "diktovaným" Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem. Přechodná vláda zemi dovede k novým předčasným volbám, které by se měly uskutečnit 17. června.
"Evropa si nedokázala poradit s problémy Řecka a nyní od něj požaduje opatření, která podle všeho země nedokáže splnit," zhodnotil současný stav italský ministr průmyslu Corrado Passera. Nicméně je podle agentury Reuters přesvědčen, že euro přežije, i když Řecko z eurozóny vystoupí. Passera si je ale vědom toho, že zadlužené země, jako například Itálie, odchodem Řecka výrazně utrpí.
Recese a velká nezaměstnanost
Jihoevropská země drcená krizí byla nucena letos přijmout mezinárodní finanční pomoc ve výši 130 miliard eur (asi 3,2 biliónu korun). Na oplátku však musí důsledně provádět jednotlivé nepopulární reformy, které mají snížit obří zadlužení. Jde například o masivní propouštění ve státním sektoru nebo snižování minimální mzdy.
Řecko kromě propadu ekonomiky a dlouhotrvající recese sužuje i nezaměstnanost přesahující 21 procent, drtící zejména mladé lidi.
"První exit jednoho z členů eurozóny se nyní jeví velmi pravděpodobný s tím, že konsekvence otevření této Pandořiny skříňky mohou být velmi dramatické," domnívá se analytik Jan Čermák z ČSOB. Zásadní podle analytika bude, zda se podaří potlačit nákazu, která se bude nevyhnutelně šířit Evropou, což už se ostatně fakticky děje.
To už se ukazuje na výrazném růstu výnosů u španělských a italských státních dluhopisů. Španělské desetileté obligace se nebezpečně blízko přiblížily ke kritické hranici sedmi procent. Po překročení této meze následovala mezinárodní finanční pomoc Řecku, Irsku a Portugalsku.
Zachrání situaci ECB?
"Zrak je přitom třeba upnout k Evropské centrální bance, která je prakticky jedinou akceschopnou institucí, která může paniku v podobě odlivu kapitálu ze zranitelných zemí eurozóny zkrotit," nastínil možnosti Čermák.
Dá se proto očekávat, že budou obnoveny intervence na trzích dluhopisů, nastane redukce oficiální úrokové sazby a pravděpodobně i další kolo dlouhodobých repo operací (LTRO).
"Nadto pak nelze vyloučit ani speciální likviditní zásahy v těch zemích měnové unie, kde bude docházet k masivnímu odlivu depozit,“ dodal Čermák.