Článek
Záchranný program EU a MMF pro Řecko končí 28. února a Řekové si nepřejí jeho prodloužení kvůli jeho přísným podmínkám.
„Nejednáme o záchranném programu, ten ukončilo jeho vlastní selhání,“ řekl nový řecký premiér Alexis Tsipras krátce předtím, než jeho vládě vyslovil ve středu parlament důvěru. [celá zpráva]
„Chci vás ujistit, že není cesta zpět. Řecko se nemůže vrátit do éry záchranných programů,“ uvedl podle Financial Times Tsipras.
Jednání ministrů financí eurozóny, tzv. Euroskupiny, začalo ve středu odpoledne. Řecký ministr financí Janis Varufakis podle BBC žádá překlenovací úvěr a prominutí 30 procent podmínek současného programu, které má nahradit 10 reforem dohodnutých s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), o kterých zatím nejsou podrobnosti.
Dalšími podmínkami je výměna dluhopisů a příspěvek ve výši zhruba dvou miliard eur na sociální programy pro chudé.
Německo: Pokud nechtějí pokračovat, je konec
Nejtvrdší slova znějí s úst německého minstra financí Wolfganga Schäubleho. V úterý řekl, že očekává, že ve středu uslyší od Atén „něco závazného”, a pokud Řecko nechce pokračovat v záchranném programu, „pak to znamená konec”.
Server Business Insider upozornil na informace německé tiskové agentury MNI, které nejmenovaný evropský činitel k jednáním řekl, že si „Řekové kopou vlastní hrob“.
Řecko v současnosti dluží více než 320 miliard eur (8,9 biliónu korun), což je 174 procent ročního výkonu řecké ekonomiky (HDP). Z toho 60 procent země dluží ostatním členům eurozóny.
Pokud se nepodaří najít dohoda, podle řady ekonomů roste hrozba odchodu Řecka z eurozóny a jeho návrat k drachmě. Řecký ministr obrany Panos Kammenos v úterý řekl, že pokud se Německo rozhodne rozbít Evropu a Atény se s eurozónou nedohodnou, bude hledat finanční pomoc v USA, Rusku nebo Číně. [celá zpráva]