Článek
Loňské výběry překonaly v každém kalendářním měsíci miliardu korun. Nejvyšší byly v listopadu, kdy dopravci za mýto zaplatili 1,3 miliardy korun, což je i nejvíce od startu mýta.
Hlavní podíl loňských výběrů tvořily poplatky za průjezdy dálnic, které činily více než 12,56 miliardy korun. Dalších 1,63 miliardy korun činily poplatky za průjezd přes vybrané silnice první třídy. Přibližně polovinu vybraného mýta loni uhradili zahraniční dopravci, což platí i dlouhodobě.
Náklady na samotný provoz mýta i jeho další rozvoj za loňský rok nepřekročí podle CzechTolli miliardu korun.
Výběr z mýta byl v listopadu rekordní
„Parametry, které požadoval stát a podle kterých jsme satelitní mýtný systém vybudovali, byly zvoleny na základě odborné úvahy a třináctiletých zkušeností z provozu první generace mikrovlnného mýtného systému. Díky tomu se nyní náklady na výběr mýtného v Česku pohybují pod hranicí sedmi procent. Tím se řadí mezi nejefektivnější systémy svého druhu na světě,“ uvedl provozní ředitel CzechTollu Petr Chvátal.
U starého mikrovlnného systému firmy Kapsch se provozní náklady v posledních letech fungování pohybovaly okolo 15 procent, dříve byly o něco vyšší. Starý systém fungoval do závěru roku 2019.
Nová struktura poplatků
K velkému nárůstu výběrů loni přispěla hlavně změna struktury poplatků, kterou vláda schválila předloni na podzim. Výše poplatků se od loňska nově počítá podle počtu náprav a hmotnosti vozidla, u znečištění je klíčová emisní norma vozu. Poplatek stoupá spolu s vyšší váhou auta a vyšším počtem náprav. Naopak se stoupající normou poplatek klesá, u vyšší emisní normy než EURO VI je nulový i pro vozidla nad 12 tun bez ohledu na počet náprav.
EU sjednotí pravidla poplatků za použití silnic, zavede i jednodenní dálniční známku
Poplatek za znečištění ovzduší provozem se podílí na celkovém výběru mýtného přibližně devíti procenty, více než jedno procento pak připadá na poplatek za hluk z provozu. Zbylých řádově 90 procent připadá na poplatky za průjezd dálnic a silnic.
Peníze z mýta by podle ministerstva dopravy měly být určené na omezení negativních dopadů silniční dopravy na obyvatele, kteří v okolí komunikací žijí. Typickým příkladem je stavba protihlukových stěn.
Ke konci loňského roku bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno skoro 643 tisíc vozidel, z toho 164 tisíc vozů z Česka. Počet vydaných palubních jednotek dopravcům překonal 530 tisíc.