Článek
Na podobě nových pravidel se evropské instituce dohodly už loni. Nyní probíhá jejich finální schvalování. Po Evropském parlamentu je musí ještě posvětit Rada EU, kterou tvoří zástupci členských států Unie.
Pokud se tak stane, což se očekává, čeká na stát i soukromé vlastníky několik úkolů. První z nich musí splnit už v roce 2028, kdy mají mít nulové emise nové budovy vlastněné, provozované nebo užívané veřejnými orgány, například ministerstvy.
O dva roky později mají být klimaticky neutrální všechny novostavby, za dalších dvacet let pak mají tato kritéria plnit i starší domy s výjimkou zemědělských stavení, památek nebo kostelů.
Do roku 2040 by se také měly úplně přestat používat kotle na fosilní paliva. Unijní směrnice nezakazuje využívat elektřinu vyráběnou například v uhelných elektrárnách. Jen budou mít povinnost takové „špinavé“ zdroje vyvážit.
Louka plná motýlů a ptactva. Chystá se metodika pro ekologické hřbitovy budoucnosti
„Budovy budou muset svou nízkou spotřebu energie z emisních zdrojů kompenzovat výrobou z obnovitelných, tedy bezemisních, zdrojů buď samovýrobou na úrovni budovy, nebo na úrovni komunity,“ řekla Marta Gellová, ředitelka organizace Šance pro budovy, která se na udržitelné stavebnictví zaměřuje.
V praxi se toho dá docílit například instalací solárních panelů na střechu bytového domu. Podle Evropské komise spotřebovávají budovy v Evropské unii 40 procent energie a produkují 36 procent emisí skleníkových plynů.
Směrnice proto požaduje, aby členské státy v následujících šesti letech snížily spotřebu u rezidenčních budov o 16 procent, v roce 2035 to má být dokonce o 20 až 22 procent. Do roku 2030 pak bude muset projít renovací 16 procent ostatních typů domů, tedy například kanceláří nebo skladů.
Nejen zateplování
Gellová uvedla, že tyto komerční budovy už nyní jejich vlastníci renovují kvůli požadavkům nájemců.
„Větší výzvou budou budovy ve státním a veřejném majetku, kde je často zanedbaná údržba. Je potřeba, aby stát šel příkladem a začal více renovovat,“ konstatovala Gellová.
V současnosti v Česku projde rekonstrukcí asi jedno procento budov ročně. Vláda má za cíl trojnásobně rychlejší tempo.
Ministerstvo životního prostředí kvůli tomu letos rozšířilo dotační program Nová zelená úsporám. Ve spolupráci se stavebními spořitelnami také nabízí zvýhodněné úvěry v rámci akce Oprav dům po babičce.
„Je mnohem levnější opravovat staré domy než stavět nové,“ prohlásil ministr Petr Hladík (KDU-ČSL). Ten odhaduje celkové náklady potřebných renovací na 1,5 bilionu korun.
Aby země byla schopna plnit evropská kritéria, měla by se podle ekologických expertů zaměřit na podporu komplexních renovací budov.
Tedy nejít jen cestou jejich zateplování, ale větších úprav, které se budou týkat třeba nakládání s vodou nebo používaných stavebních materiálů.
„Není to jednoduchý úkol. Úspory energie jsou o zlepšení celkové kvality budovy, jejího vnitřního prostředí, řízení procesů v budově,“ řekl Novinkám Jaroslav Maroušek, šéf poradenské společnosti SEVEn, zaměřené na efektivní využívání energií.
Podle něj je problém i v tom, že není snadné správně spočítat a vysvětlit výhodnost úspor.
Maroušek a jeho kolegové se uplynulé dva roky nad tímto tématem scházeli se zástupci byznysu, akademiků i státní správy. V lednu pak představili 50 bodů, které by mohly renovace urychlit.
Mezi návrhy opatření je mimo jiné zvýšení státní podpory na renovace, lepší osvěta, spolupráce s komerčními bankami nebo využívání alternativních energetických zdrojů. Kromě zmíněné fotovoltaiky jde například o vodík.
S podobným plánem přišla i Česká rada pro šetrné budovy, další organizace, která se udržitelností staveb zabývá.
Ta radí mimo jiné podporovat instalace obnovitelných zdrojů, podpořit vývoj nových stavebních materiálů s nízkou uhlíkovou stopou nebo zlepšit součinnost jednotlivých státních institucí při nastavování dotací a jiné podpory.
Stavební řízení je znovu v ohrožení. Úřad zrušil i druhou zakázku na digitalizaci
