Článek
Ministerstvo však podle dřívějšího vyjádření ministra Milana Šimonovského mohlo alespoň částečně kompenzovat jen škody, které vznikly z uskutečněných jízd s nižším ponorem. Nemohlo dopravcům přispívat i na jízdy, které neuskutečnili. Podle ředitelky odboru plavby a vodních cest Magdaleny Konvičkové se totiž nedá prokázat, zda rejdař nejezdil proto, že plavební cesta nebyla způsobilá nebo z jiných důvodů.
Podle dřívějšího vyjádření Šimonovského ministerstvo čekalo, že pro rejdaře ve vládě získá 40 miliónů korun. Dalších pět miliónů by mělo poskytnout Českým loděnicím ministerstvo průmyslu a obchodu z vládní rozpočtové rezervy. Loděnice totiž kvůli nízkému stavu nemohly dodat postavenou loď zahraničnímu odběrateli.
Na opravy vodních staveb po loňských povodních by stát měl dát dalších 70 miliónů korun. Z toho deset miliónů půjde z rozpočtové rezervy, 50 miliónů z kapitoly ministerstva dopravy a deset miliónů z ministerstva pro místní rozvoj.
Spor o nové jezy
Bez výstavby dvou regulačních stupňů Krásné Březno v Ústí nad Labem a Prostřední Žleb na Děčínsku nejsou podle Šimonovského velké naděje na zlepšení splavnosti dolního toku Labe. Ministerstvu dopravy se nepodařilo pro výstavbu jezů od ministerstva životního prostředí získat výjimku ze zákona o ochraně přírody.
Na druhou stranu však ministerstvo životního prostředí povolilo stavbu jezu u Přelouče, který vodní cestu prodlouží o několik kilometrů směrem na Pardubice.
K výstavbě dvou stupňů na dolním toku však otevřela právní cestu novela, kterou před týdnem schválila ve třetím čtení Sněmovna. Pokud ji ještě podpoří Senát a podepíše prezident, měly by dopravní stavby ve veřejném zájmu na Labi a Vltavě přednost před ochranou přírody.
Stavba jezů a prohloubení dna řeky tak, aby byla celý rok splavná pro lodě s ponorem 140 centimetrů, by vyšla na 6,2 miliardy korun. Podle ministerstva dopravy by měly jezy zvýšit přepravu zboží po Labi na tři až čtyři milióny tun ročně. Nyní to je 1,3 miliónu tun.