Článek
Právu to potvrdily zdroje blízké ministerstvu financí. Dnešní základní daňový odečet, který má zaměstnanec i podnikatel - 38 040 korun ročně - by se převedl na slevu na dani.
Člověk by si o zákonem nově určenou částku nesnižoval základ daně, ale rovnou vypočtenou daň. Důvodem pro tento postup je to, že slevu na dani, která je pro všechny lidi stejná, lze nastavit na takovou výši, že ve srovnání se současným stavem přinese úlevy jen lidem s nižšími a středními příjmy, zatímco pro bohatší se situace buď nezmění, nebo o něco zhorší.
Například na slevě na dani za děti, která byla nově zavedená od letošního ledna, vydělají poplatníci s hrubými příjmy do 26 000 korun měsíčně.
Lidé s vyššími příjmy na této slevě nezískali nic, nebo dokonce prodělali. U systému slevy na dani lze navíc lidem s nejnižšími příjmy, kteří platí jen malou daň nebo žádnou a nemohou tak slevu plně využít, nahradit tím, že jim stát naopak vyplatí jako náhradu tzv. daňový bonus. Tak to již funguje u daňových slev na děti. Zatím ale není rozhodnuto, zda Sobotka přijde s daňovým bonusem i v chystaném návrhu.
Peníze jsou i na valorizaci pásem
Slevu na dani může ministr také doplnit rozšířením daňových pásem. Daňová pásma máme nyní čtyři. Při ročním základu daně do 109 200 korun (sazba daně 15 procent), od 109 200 do 218 400 korun (sazba 20 %), 218 400 korun do 331 200 (25 %) a nad tuto částku (32 %). Daňová pásma se již nerozšiřovala několik let.
Tím pádem se lidé růstem příjmů dostávají do vyššího pásma a platí vyšší daň, třebaže reálné hrubé příjmy mají stále stejné. Rozšíření daňových pásem tedy nelze považovat za snížení daní, ale pouze za reakci na inflaci.
Pokles daně pro lidi s nižšími a středními příjmy nebude nijak fatální ranou pro státní rozpočet. Ministr financí v neděli v televizním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce řekl, že by to nebyl problém, protože daňové příjmy rozpočtu se vyvíjejí lépe, než se počítalo.
"Ekonomika roste rychleji, než jsme si původně mysleli, a deficit snižujeme rychleji, než jsme původně předpokládali," uvedl Sobotka.
Úroky z hypoték se stále budou odečítat
Ministr nepřijde s návrhem na zrušení dnešních odpočitatelných položek, jako je odečet úroků z hypoték či úvěrů ze stavebního spoření. Mohl by ale navrhnout, jak naznačil na konci minulého týdne ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek, aby se státní podpora částečně omezila. A to tak, aby daňově odečitatelné byly například jen hypotéky do tří miliónů korun.
Ministr je také ostře proti dalšímu snižování sazby daně z příjmů právnických osob. Ta nyní činí 26 procent a od ledna 2006 poklesne na 24 procent. Lidovci a unionisté by však rádi sazbu snížili i pod dvacet procent, takže není vyloučeno, že při koaličním jednání dojde k nějaké kompromisní dohodě.
Strop sociálního pojištěný asi nebude
Sobotka zřejmě odstoupí od své představy, aby strop příjmů, do kterého se platí sociální pojištění, činil od ledna 2006 trojnásobek průměrné mzdy. Zatím žádný strop neexistuje, ale většina ministrů chce nastavit strop ve výši pětinásobku průměrné mzdy, což by ulevilo lidem s příjmy nad zhruba 90 000 korun.
Strop pro sociální pojištění ve výši trojnásobku průměrné mzdy prosazoval dosud i vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Ušetřil by tak každý, jehož měsíční příjem přesahuje asi 54 tisíc korun.
O samotném snížení odvodů na pojištění vláda neuvažuje, přestože je jedno z nejvyšších v Evropě. Podle Sobotky bude možné snížit odvody až poté, co vláda připraví reformy důchodů a zdravotnictví.
