Článek
Pracovní aktivita se nebude požadovat po seniorech nebo rodičích velmi malých dětí. U těch, kdo nepracují nebo mají dluhy, se ale bude vypracovávat aktivizační plán, od jehož plnění se odvine nárok na dávku. Kolika žadatelů se to bude týkat?
Do značné míry to souvisí s probíhající digitalizací. Ta má pomoci v tom, že část lidí si podá žádost digitálně a díky tomu se uleví pobočkám i žadatelům. Intenzivní aktivizační plán se nebude týkat všech. Bavíme se zhruba o padesáti tisících lidí, u nichž předpokládáme intenzivní individuální poradenství. Rozhodně to nebudou všichni žadatelé o dávku. Budou to ti, kteří skutečně potřebují pomoc.
Modelové příklady chystaných změn v sociálních dávkách. Komu se zvýší a komu klesnou
Když budu patřit mezi těch padesát tisíc lidí, jak to konkrétně bude probíhat, až si mě tam pozvete?
Snažím se nepředbíhat, protože ministerstvo pořád příslušnou legislativu připravuje. Ale základní linie je relativně jednoduchá. V hlavních oblastech, které se točí kolem rodiny, práce, zadlužení, dětí, se většina dat do systému automaticky natáhne. Nebude tedy potřeba dokládat něco navíc.
A pak je představa následující: dotyčný klient má často problém ve více oblastech naráz. Samozřejmě nejsme kouzelníci, nečekáme, že se hned ve všech zlepší. Budeme se proto s ním snažit dohodnout, na které oblasti začne pracovat a co si konkrétně začne zlepšovat jako první.
Když uvidíme, že tuto dohodu plní, tak plní i aktivizační plán. Pak samozřejmě dostane plnou dávku.
A když ji nebude plnit?
Budeme řešit, co s tím můžeme udělat. Není to tak, že budeme čekat zázrak. Víme, že u těch lidí je i malý progres za kvartál ve skutečnosti obrovský krok. Takže linie poradenství je taková, že s klientem probereme jeho situaci a budeme se snažit dohodnout, co je to dobrý pokrok a co za to čtvrtletí může udělat.
Chceme sledovat, jestli si lidé například po rekvalifikaci našli lépe placené zaměstnání
My skutečně budeme muset pevně rozhodovat, jestli klient má, nebo nemá nárok na dávku a zda má, nebo nemá nárok na pracovní bonus. Ale vedle toho bude v obcích s rozšířenou působností i nadále sociální pracovník, který ve spolupráci s krajem a obcí organizuje sociální práci. A ten může tomu klientovi hledat terapie, pomůže hledat cesty, jak jeho rodině ulevit, protože chápe, co může být důvodem neplnění aktivizačního plánu.
S ministerstvem probíráme, jak ty dvě role dobře nastavit, aby se doplňovaly.
Máte už představu, jak bude aktivizační plán vypadat?
Máme už dokonce vzorový plán. Nyní vedeme diskusi o tom, jaká data se do něj budou dostávat automaticky včetně třeba zadlužení.
Cílem úřadu totiž nemá být jenom to, aby pomohl nalézt konkrétním příjemcům dávky práci, ale především aby jim pomohl nalézt lepší práci. Takže chceme také sledovat, zda si po těch zásazích, které provedeme, například po rekvalifikaci, skutečně našli lépe placené zaměstnání.
To je koneckonců důvod, proč by měl Úřad práce existovat a jak ho chci vést. Nemá jenom pomáhat rodinám nepadnout na dno a vychovat děti, ale také jim má pomoci vydělat si díky rekvalifikacím a dotovaným kurzům reálně více.
Nová dávka poběží nějaký čas souběžně se starými. Nebude to působit zmatky?
Skutečně tam bude zhruba půl roku přechodného období, kdy ty dva dávkové systémy pojedou vedle sebe. Na druhou stranu i aktivizační plány budou mít pozvolný náběh. Není to tak, že je od prvního dne budou muset mít všichni. Bude tam náběhové období, abychom se na to dokázali připravit.
Já v tuto chvíli předpokládám, že pozice, které by měly odpovídat nové dávce, vypíšeme ještě letos během druhého čtvrtletí. Takže od července by se na ně zaměstnanci už mohli hlásit. Samozřejmě předpokládám, že budou lépe zaplaceni, protože jejich odbornost bude větší. Budou muset zvládnout jak dávky, tak i věci týkající se zaměstnanosti a rekvalifikací.
Jurečka: Lidem, kteří se nesnaží, podporu vypneme
V současnosti je nějakých 267 tisíc volných pracovních míst. Bývalá ministryně práce za sociální demokraty Jana Maláčová nám před několika lety říkala, že jde často o stará, neaktualizovaná místa. Změnilo se to?
Reálně je to tak, že Úřad práce nemá kompletní představu o trhu práce. Proto jsme například v poslední tiskové zprávě o nezaměstnanosti citovali i Tomáše Ervína Dombrovského ze společnosti, která provozuje online pracovní portály, a ten komentoval, jak vidí trh práce tyto portály a agentury.
Ony vědí, kde firmy mají aktivní poptávku po zaměstnancích, po kterých je skutečně taková poptávka, že jsou zaměstnavatelé ochotni platit za inzerci, aby je našli. Třeba je velká poptávka po pracovnících v informačních technologiích, po inženýrských profesích, po řemeslech, zatímco u nás v evidenci jsou to více dělnické profese.
A ta data u vás v evidenci jsou reálná místa, po nichž je poptávka?
Většinou ano. Ale jsou to ta, která mají zaměstnavatelé povinnost hlásit Úřadu práce, což neobsáhne celý pracovní trh.
Vnímám to tak, že role Úřadu práce je pomoci lidem pochopit, že mají zodpovědnost za svoje celoživotní vzdělávání. Podle analýz, které máme k dispozici, bude muset v následujících pěti letech doplnit svoje pracovní dovednosti milion zaměstnanců. V některých oblastech vznikne zhruba 500 tisíc pracovních míst, zhruba 300 tisíc zanikne.
Víme o jednotlivých profesích, kde vznikne přebytek uchazečů, protože některé školy vychrlí více lidí, než bude reálná poptávka. A proto je pro mě důležité odkazovat nejenom na naši evidenci volných míst.
Kde ta místa vzniknou a kde zaniknou a o které profese s přebytkem se jedná?
Nárůst zájmu je i nadále například v informačních technologiích a řemeslech. Naopak ubude zájem o nekvalifikované a úřednické profese.
Takže pro řadu lidí bude problém najít si zaměstnání, což souvisí i s aktivizačním plánem. Jak se chcete posunout v této oblasti, abyste lidi nasměrovali někam, kde je opravdu přijmou?
Do značné míry nám pomůže jednotné hlášení zaměstnavatelů, které připravuje ministerstvo práce a které bude obsahovat klíčové údaje, jež nyní mají zaměstnavatelé hlásit různým státním institucím. To nám poskytne kvalitnější data na jednom místě.
A protože to ministerstvo zpracovává ve spolupráci s Hospodářskou komorou, předpokládám, že to bude mít i dobré přijetí ze strany zaměstnavatelů.
Druhá linie je ta, že od managementu v krajích očekávám, že posílí své vztahy se zaměstnavateli. Někde to už dobře funguje.
Analytik: Ekonomice se nedaří, volných míst proto ubylo
Kde?
Například v Děčíně, kde je i velmi aktivní lokální Hospodářská komora. Vzhledem ke skutečnosti, že tam řada uchazečů o zaměstnání bydlí ve vyloučených lokalitách, úředníci vědí, že některé vzhledem k jejich hendikepům nemohou poslat rovnou do firmy, protože třeba postrádají pracovní návyky a dovednosti. Ty si však mohou obnovit či nově vybudovat v rámci aktivizační činnosti ve Středisku městských služeb města Děčín.
Teprve potom je Úřad práce posílá ke konkrétnímu zaměstnavateli, který už s touto skupinou lidí umí pracovat a třeba tomu zaměstnanci dočasně přidělí mentora, který ho v začátcích prací provede. Právě tato znalost a spolupráce se zaměstnavatelem je to, co umí pomoci.
Vy jste teď měli v krajích výběrová řízení na nové ředitele a mnohde nastoupili noví. To byla nějaká změna struktury nebo čistka?
U krajských ředitelů se místa ze zákona musí každých pět let soutěžit. U třinácti ze čtrnácti ta doba prostě vypršela. Je ale pravda, že jsem se snažil, aby se do výběrových řízeních hlásili i lidé zvenku nebo z nižších pozic. Dává to pak větší možnosti. Nakonec se jich přihlásily desítky.
Zatím jsem potvrdil čtyři ředitele stávající, vybral jsem šest kandidátů z nižších pozic a dva lidé přišli zvenčí. Například Středočeský kraj nově vede Martina Beránková, která předtím řídila pobočkovou síť Air Bank.
Nyní je 91 procent žádostí o přídavek na dítě nebo příspěvek na bydlení vyřízeno v termínu
Nedávno se mluvilo o tom, že budou některé pobočky končit a slučovat se s jinými. Už je v tomto směru jasno?
Čeká nás práce na tom, jak dobře poskytovat osobní poradenství a současně jak pracovat s digitálními dávkami, které odstraní z poboček část agendy. Nyní to analyzujeme, a to i s pomocí dat mobilních operátorů, abychom případnou optimalizací poboček neodřízli lidi od dávkového systému.
Budeme mít jasno ve druhém čtvrtletí, ale nečekám žádnou velkou revoluci.
Taky chcete více spolupracovat s Českou poštou. Jak?
V červnu spustíme pilotní pobočku v rámci pilotního projektu ve třech krajích. Napřed ale řeknu, proč má smysl mít jako partnera Českou poštu. Úřad práce byl historicky přetížený proto, že když mu během nějaké krize výrazně narostla agenda, ze zákona ji nesměl zadat externí firmě. Nově samozřejmě část agendy odbavíme v digitálu, ale i tak bychom ve chvíli potenciálního přetížení potřebovali partnera.
Vnímám hrozně citlivě dlouhé lhůty, které jsme měli ještě nedávno, a nechci to znovu dopustit. Navíc má smysl, aby si člověk zašel na poštu podat žádost o dávky třeba v okamžiku, kdy ji bude mít blíže než Úřad práce.
A s čím tedy bude pošta pomáhat?
Bavíme se o podání žádosti o dávky, primárně o ty zdigitalizované. To totiž může některým lidem s menšími digitálními kompetencemi dělat potíže.
To, co běžný klient zvládne v systému Jenda, by měla pomoci klientovi zvládnout i Česká pošta. Ale klient nebude muset mít bankovní nebo jinou elektronickou identitu, bude se moci identifikovat občankou. Tedy bude tam asistovaný digitální proces. Poradenství pořád zůstane na Úřadu práce.
Daniel Krištof
Vystudoval psychologii na Univerzitě Karlově, má i psychoterapeutický výcvik a výcvik krizové intervence. Pracoval v Deloitte Advisory, České spořitelně a ČEZ Prodej, byl členem dozorčí rady Stavební spořitelny České spořitelny. Generálním ředitelem Úřadu práce je od září loňského roku.
Jak vůbec pokračuje digitalizace?
Skvěle stabilizovaný je od léta loňského roku rodičovský příspěvek. Tam už více než polovina žádostí jde on-line a více než devadesát procent z nich zpracuje automat. To už reálně šetří kapacity.
Od poloviny prosince jsou nově pilotně digitalizovány přídavek na dítě a příspěvek na bydlení. Zájem je větší, než jsme čekali. Předpokládali jsme, že tak dvacet procent žádostí bude on-line, a zatím je to dvojnásobek, aniž bychom pro to dělali nějakou kampaň.
Letos nás čeká agenda zaměstnanosti, která zatím byla trochu bokem. To znamená jak evidence uchazečů, tak podpora v nezaměstnanosti. A chystá se samozřejmě digitalizace nové superdávky, jež nahradí čtyři stávající.
Takže když člověk dostane výpověď, nebude se muset jít evidovat na úřad osobně, ale vyřídí to přes počítač?
Jasně, bude možné se evidovat a zažádat si o podporu digitálně. Je to něco, co nás logicky čeká.
Už nyní máme segment klientů, u kterých je dobrý předpoklad, že si práci rychle najdou. Těm je v poradenství věnována již nyní menší kapacita. U těchto lidí v budoucnosti nebude důvod, aby chodili hned na úřad.
Ještě nedávno byly na pobočkách fronty kvůli zpožděním ve vyřizování dávek. Jak jste na tom s odbavováním teď?
V průběhu loňského roku se nám podařilo lhůty napříč celou republikou zkrátit. Měříme, kolik procent dávek je vyřízeno v termínu do třiceti dnů.
Největší problémy dříve byly u přídavku na dítě a v příspěvku na bydlení. V současnosti je u nich 91 procent vyřízeno v termínu, v posledním kvartále loňského roku to bylo 74 procent. To je podle mě dobré zlepšení.
Problém s lhůtami, bohužel, i přes výpomoc z celé republiky zůstává v Praze. Věřím ale, že do léta vyřešíme i Prahu.
Firmy v Británii zkoušely čtyřdenní pracovní týden. Většině zachutnal
