Ředitel Pražské plynárenské: Ceny plynu domácnostem ještě snížíme

Plyn pro domácnosti u většiny dodavatelů zlevnil pod vládní strop tři koruny za kilowatthodinu s DPH, ale bez dalších poplatků. Jaký letos čekáte další vývoj?

Myslím si, že už ten stávající pokles cen je pozitivní zpráva. Na situaci na velkoobchodním trhu průběžně reagujeme a zákazníkům brzy nabídneme nové produkty. Od pondělí například nabízíme slevu 11 procent ze základního ceníku a další produkty budou následovat.

Jsem rád, že se situace uklidnila. Přesto si myslím, že až začneme plnit podzemní zásobníky na příští zimu, může nastat cenový posun směrem nahoru. Neřešíme teď to, že by byl nedostatek plynu, ale zda bude stát 50, 70 nebo 100 eur za megawatthodinu. Určitě se ale nebavíme o 300 eur jako loni ani o tom, že by plyn nebyl. Jestli ceny zůstanou na současné úrovni pod 50 eur, to bych se bál slibovat.

Proč k tomu loňskému extrémnímu nárůstu na více než 300 eur došlo?

V té době Evropská komise vyhlásila povinnost naplnit zásobníky na 90 procent. Všichni obchodníci začali ve stejnou dobu nakupovat a konkurovali jsme sami sobě. Taková situace už se opakovat nebude. Dopředu víme, že se na 90 procent musí naplnit i letos, a nebude to překvapení.

Upozorňoval jste, že kvůli ukončení dodávek ruské ropy bude letos v Evropě až 30 miliard kubíků chybět…

Faktem je, že zásobníky na končící topnou sezonu byly loni z velké části naplněny ruským plynem. Ten teď chybí. Možnost, jak jej nahradit, jsou dodávky LNG. Současně spoléháme na počasí a jsou také úspory ve spotřebě.

Vláda nabádala k úsporám a vedly k nim i samotné vysoké ceny. Jak to bylo se spotřebou plynu u vašich zákazníků? Nevidíte s poklesem cen plynu snížení ochoty k úsporám?

Jak klesly ceny energií, zákazníci s plynem šetřit přestali. Na spotřebě v Praze vidíme, že zákazníci ve chvíli, kdy necítí problém buď s dostatkem plynu, nebo s jeho cenou, šetří méně. Na druhou stranu dost zákazníků investovalo do zateplování, nových oken, takže lze ještě úspor proti loňskému roku dosáhnout.

V lednu až březnu letošního roku u nás meziroční úspora plynu očištěná o vliv počasí činila sedm procent, to je v porovnání s loňskem polovina.

Stát domluvil přes ČEZ kapacitu tří miliard kubíků zkapalněného zemního plynu LNG na pět let. Bude takové množství potřeba i do budoucna a je potřeba jej ještě navýšit?

Vím, že jsou plány rezervovat kapacitu ještě v německých terminálech. Myslíme si, že nejlepší by byl terminál v Lubminu, který je přímo napojen na plynovod Gazela, jenž vede do Česka.

Jako Pražská plynárenská bychom se rádi připojili k mechanismu společného nákupu, interně zjišťujeme parametry dlouhodobých kontraktů na zkapalněný zemní plyn LNG. Ze strany ministerstva průmyslu a obchodu je plán si kapacity v terminálech zajistit.

V polovině března jste jednal s těžaři ve Spojených státech, co z toho vzešlo? Na Twitteru jste napsal, že v Texasu budete jednat o možných dodávkách LNG pro Prahu. Podařilo se to domluvit?

Primárně jsem tam jel proto, abych zjistil, jestli se někdo z těžařů bude s firmou naší velikosti bavit. Samozřejmě jsme v kontextu Evropy malý hráč, byť jsme v České republice druhý největší. Pozitivní bylo, že nám sdělili, že s námi budou beze všeho jednat. Jsme dostatečně bonitní zákazník, protože nás vlastní Praha. Objemy jsou ale pod optimální velikostí, což je jedna loď s LNG měsíčně. My bychom pro Prahu potřebovali třeba jen polovinu.

Jaká je budoucnost plynu v Evropské unii a Česku?

Myšlenka mít smlouvu na dlouhodobou dodávku na deset až patnáct let smysl má. Jiné evropské firmy vyjednávají o dlouhodobých kontraktech, i německé firmy uzavírají smlouvy na patnáct let. Občas to dělají tak, že uzavřou smlouvu na patnáct let a v desátém roce je možné smlouvu s nějakou pokutou vypovědět.

Jsem přesvědčen o tom, že Evropská unie plyn potřebovat bude. V České republice se velká část plynu využívá pro vytápění a podle mě tomu v našich zeměpisných šířkách bude nadále. I když asi nastane větší přesun k tepelným čerpadlům. Ta se ale nedají instalovat všude.

Ve větší míře k nám teče plyn z Norska. Někteří experti poukázali na to, že má jiné složení než ruský plyn a ucpává kotle.

Vím o pár případech v Plzeňském kraji, ale v Praze jsme nezaznamenali jediný případ ucpaného kotle. Měli jsme asi jen patnáct hovorů na zákaznickou linku, takže si myslím, že věcně to problém není.

Je potřeba si uvědomit, že tak jak si servisujete auto, je potřeba servisovat kotel. Pokud je kotel správně nainstalovaný a servisovaný, tak to určitě problém není. I ten norský plyn, o kterém se říkalo, že má vyšší obsah síry, stále splňoval parametry stanovené normou.

Od dubna instalujete fotovoltaické elektrárny na bytové domy. Jaký je zájem?

Zájem o to je velký. Energetická krize přispěla k tomu, že lidé začali brát fotovoltaiku jako normální součást nemovitostí. Tak jako mám okapy na domě, budu mít fotovoltaiku. Za současných cen se to prostě vyplatí.

Na druhou stranu začínají mít společnosti, které vyrostly jako houby po dešti, problémy dodržet sliby, které zákazníkům daly. Postavit fotovoltaiku není jednoduchá věc. To není jen tak, že přijedete s plošinou, dáte panely na střechu a je hotovo. Jde o zakomponování do rozvaděčů. A když máte starý dům, musíte vyměnit elektrické rozvody. Už tady jsou firmy, které na to dojíždějí.

My jsme sice začali později, ale budeme těžit z toho, že jako velká energetická firma si to umíme spočítat a děláme to pořádně. Možná nejsme nejlevnější na trhu, ale jsme nejlevnější z velkých energetik.

Beru to vlastně tak, že už teď nejsme ani moc plynárenská, ani moc pražská. Dodáváme po celé České republice, plyn je sice naše největší komodita, ale přidáváme k tomu elektřinu, fotovoltaiku, tepelná čerpadla. Sázíme na to, že do budoucna nás zákazníci budou chtít jako dodavatele všeho. Díváme se i na firmy, které jsou na prodej.

Od letoška mohou bytové domy vyrábět na střeše elektřinu a dělit ji mezi jednotlivé domácnosti. Jaký vidíte potenciál v této oblasti?

Už máme před uzavřením smlouvy s několika bytovými družstvy, obracejí se na nás i městské části. Pro nás to potenciál je, protože jsme v Praze a jsme městská firma. S kým jiným byste chtěl dělat komunitní energetiku než s firmou, která patří hlavnímu městu? Vidím to jako velkou příležitost, pracovat na městských objektech, činžácích a podobně. Budeme dělat i poradenství pro bytová družstva.

Praha je ale složitá kvůli památkářům. Byť někdo občas tvrdí, že problém s památkáři vyřešil a umístil panely na střechu, nemyslím si, že to je už prošlapaná cesta. V památkové zóně to vždycky bude boj. Na sídlištích by to ale měla být jasná věc.

Angažujete se také v teplárenství. Co se v něm děje?

Jsme druhým největším dodavatelem tepla v Praze. Velký potenciál úspor, a zejména dekarbonizace, má ekologické vytápění. Připravujeme dvě tepelná čerpadla, jedno na čističce odpadních vod. Tyto vody mají nějakou teplotu a to teplo se může využít pro vytápění. Budeme také dělat tepelné čerpadlo na Rohanském ostrově na tepelném spádu Vltavy.

Využití různých zdrojů tepla má pro zlevnění tepla a ekologizaci velký potenciál, třeba i využití odpadního tepla z datových center. Těmito opatřeními jsme schopni snížit klimatickou stopu Prahy až o 60 procent.