Článek
Šimonovskému vadí, že České dráhy se nemohou dohodnout s kraji na výši dotací pro provozování místních spojů. Kraje ČD provoz vlaků zatím nezaplatily, údajně proto, že dráhy nejsou schopné vyčíslit, kolik je provoz leckdy ztrátových místních spojů stojí.
Šimonovskému se nelíbí ani to, že drahám v posledním roce klesl i objem přepraveného nákladu. Drahám mírně narostl počet cestujících. "Kousal se zasadil o to, že České dráhy zkonsolidovaly své hospodaření a svým dodavatelům už nic nedluží. Klesá však objem železniční nákladní přepravy, a je ohrožen rozsah osobní dopravy v regionech. V posledních třech měsících jsem proto s Kousalem diskutoval a velmi naléhal na razantní změnu obchodní politiky ČD. K tomu ale nedošlo," řekl Šimonovský.
Kritika odborů a Škromacha
Vedení drah v pondělí kritizoval ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD), vyslovil se pro omezení propouštění v Českých drahách. Ty letos plánují odchod šesti tisíc lidí. Kousal ale odmítl, že by právě s tím jeho odchod souvisel.
"Odchod Petra Kousala z vedení Českých drah nikterak nesouvisí ani s vyjednáváním s odbory ani s nedávnými výroky některých zástupců vlády ČR. Jedná se o úspěšné završení určité etapy transformace ČD," sdělil Novinkám Štáhlavský. Kousal byl ve funkci od začátku března 2003. K odchodu se rozhodl sám, nikdo jej nenutil.
Ministr svými slovy podpořil požadavky Odborového sdružení železničářů, které hrozí stávkou právě proto, že vedení ČD propouští více lidí, než slíbilo. Pokud vedení ČD postoj nezmění, chtějí odbory o stávce rozhodovat 11. května
Stávka by vše ještě zhoršila
Odborový svaz železničářů v čele s Jaromírem Duškem hrozí, že pokud ČD neomezí propouštění do 10. května, vypukne na ČD stávka. Dušek zastává názor, že ČD propouštějí více lidí, než je schváleno, vedení drah nesouhlasí.
Se stávkou nesouhlasí ani mnozí zaměstnanci, protože vědí, že by situaci ještě zhoršila. Lidé by ještě více začali jezdit autobusy a firmy, které dráhy využívají k přepravě nákladů, by pro nespolehlivost smluvního partnera definitivně přešly ke kamiónové dopravě.
Nižší počet zakázek by vedl jen k dalšímu úpadku drah a tedy i dalšímu propouštění přebytečných pracovníků. ČD si na konci 90. let stanovily, že do roku 2005 propustí 14 tisíc zaměstnanců. S tímto plánem souhlasila vláda i odboráři. Vláda pak po letech sporů přijala sociální program, který propouštěným železničářům zajišťuje až stotisícové odchodné. Na program jdou ročně stovky miliónů korun.
ČD nemají uzavřenou kolektivní smlouvu, z toho důvodu by vedení mohlo rozhodnout, že počet propouštěných bude vyšší. ČD zatím s odboráři smlouvu neuzavřely, protože jednotlivé svazy zaměstnanců nejsou schopny se na jejím znění shodnout a návrh smlouvy vedení ČD předložit. Zaměstnanci tak přicházejí o množství výhod, (například týden dovolené, vyšší mzdu za přesčasy) pracovní vztahy se řídí zákoníkem práce.