Článek
Ještě v roce 2012 byla průměrná řecká penze 1625 eur (44 300 korun). Od té doby byly důchody seškrtány takřka na polovinu. Letos podle Eurostatu činí 882 eur a podle analytiků řeckého ekonomického institutu Macropolis pak 700 eur.
Ve srovnatelně velkém Portugalsku je důchod podle Eurostatu 833 eur a ve Španělsku 1021. Obě tyto země také musely řešit problémy s velkým zadlužením a jejich vlády přijaly řadu tvrdých úsporných opatření.
Řecké důchody jsou však stále vyšší než polské (504 eur), české a slovenské (cca 400 eur), natož například litevské (242 eur).
Problém životních nákladů
Samotná průměrná výše důchodů však nemá sama o sobě dostatečnou výpovědní hodnotu. Je ji potřeba vztáhnout k životním nákladům, které jsou v Řecku vyšší než v ČR.
V Řecku žije pod hranicí bídy podle Eurostatu 12,5 procent penzistů. V ČR a SR je to pět až šest procent a v Itálii, Španělsku a Polsku nebo Irsku mezi deseti až jedenácti procenty.
List The Guardian ale uvádí s odvoláním stejně jako jiné zdroje, že důchod pod hranicí bídy má 45 procent řeckých penzistů. Hranice bídy je v zemi stanovena na 665 eur. Tři pětiny řeckých důchodů ale mají penze nižší než 800 eur.
V ČR byla v roce 2013 hranice příjmové chudoby stanovena ročním příjmem 116 tisíc korun na jednoho člena domácnosti. Tzn. zhruba devět a půl tisíce měsíčně (asi 340 eur).
Poměr k HDP není závratný
Složitější je to i tím, jak velké množství státního rozpočtu pohlcují důchody. U Řecka to sice v roce 2012 bylo 17,5 procenta HDP, i když tehdy byl evropský průměr 13,5 procenta. Souviselo to ovšem s prudkým propadem řecké ekonomiky v krizi.
Jiné chudší státy unie jsou na tom ale výrazně hůř. Pro srovnání v Bulharsku je to letos 25,9 a v Estonsku 27,1 procenta HDP. V ČR to v roce 2013 byla desetina HDP.
V Řecku činil důchod v roce 2008 41 procent průměrného platu. V roce 2013 to kvůli poklesu platů bylo již 60 procent. Aktuální čísla po dalším seškrtání penzí nejsou známa.
Problém předčasných odchodů
Řecký penzijní systém také zatěžují předčasné odchody do důchodu související s pětadvacetiprocentní nezaměstnaností. Podstatné je také to, že pětina Řeků je starší 65 let. Větší procento seniorů je už jen v Itálii a Německu.
Situace řeckých penzistů je také komplikovaná v tom, že mnozí přišli o své penze, když vstoupili do penzijních fondů, které za krize zkrachovaly. Podle zákona z padesátých let musely mít penzijní fondy 77 procent prostředků ve vládních dluhopisech, které ale ztratily hodnotu při restrukturalizaci dluhu.
A o situaci řeckých důchodců svědčí problémy, které provázelo vyplácení jejich penzí po uzavření bank. [celá zpráva]