Článek
Schválení nových úsporných opatření bylo nezbytné pro získání další, v pořadí druhé obří mezinárodní finanční pomoci ve výši 130 miliard eur (asi 3,25 biliónu korun). Tento krok totiž od krizí drcené jihoevropské země požadovala tzv. trojka, tedy zástupci Evropské komise (EK), Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Razantní škrty nastanou hlavně v oblasti zdravotnictví a v oblasti sociální, v menším rozsahu pak v resortu obrany země.
Minimální mzda poklesne o 22 procent ze současných 751 na 585 eur (asi 14 600 korun) měsíčně. V případě Řeků mladších než 25 let bude minimální mzda zredukována dokonce o 32 procent. V případě důchodů přesahujících 1300 eur za měsíc poklesne jejich výše o 12 procent.
Očekává se katastrofální situace
Jak uvedl v rozpravě ministr financí Evangelos Venizelos, škrty jsou „dramatické“, ovšem podle něj neexistuje žádný jiný způsob, jak se dobrat další mezinárodní finanční pomoci. Podle něj bude v příštím roce situace v zemi „katastrofální“.
Řecko se dohodlo na „dobrovolné“ výměně svých dluhopisů s velkými soukromými věřiteli, především bankami, což sníží jeho dluh o 107 miliard eur. Půjde o to, že dluhopisy byly vyměněny za nižší a s delší dobou splatnosti.
Na základě této „dohody“ mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor’s zemi poslala do kategorie selektivní platební neschopnosti. To znamená, že Řecko některé ze svých závazků nesplácí, jiné ano. Tento krok řecké ministerstvo podle svých slov očekávalo a „je připraveno se s jeho následky vypořádat“.
