Článek
"Řecko má dnes dvakrát víc nezaměstnaných než v květnu 2010. Průmyslová výroba je o 30 procent pod úrovní, jaké dosahovala před krizí," uvedl Sinn. Snahy o vnitřní znehodnocení měny prostřednictvím úsporných programů podle něj selhaly.
"Řecko se musí hospodářsky znovu postavit na nohy a získat konkurenceschopnost. K tomu je nutné oslabení jeho měny, což znamená dočasný odchod z eurozóny, který bude vyžadovat odepsání části dluhu," míní Sinn.
Podle informací deníku Bild se na možný odchod Řecka z eurozóny německá vláda už připravuje. [celá zpráva]
Bezedná díra
Šéf institut Ifo vyzval k uspořádání věřitelské konference, která by dojednala podmínky, za nichž by bylo možné část dluhu škrtnout. "Řecko svůj současný dluh tak jako tak nesplatí a stejně jako před pár lety je na hranici státního bankrotu," podotkl ekonom.
Pokud by Řecko skutečně eurozónu opustilo, pro Německo by to podle výpočtů institutu Ifo znamenalo ekonomické ztráty ve výši 76 miliard eur (2,1 biliónu korun). Tato částka by zahrnovala i odepsání pohledávek, které Německu vznikly v rámci jeho podílu na evropských záchranných balíčcích pro Řecko.
Sinn ale varuje, že při udržení Řecka v eurozóně by náklady mohly být ještě vyšší. "Pokud Řecko v eurozóně zůstane, pak i při okamžitém odepsání dluhů bude nadále potřebovat nové půjčky. Země by se tak mohla proměnit v bezednou jámu, do které stále budeme sypat peníze," uvedl.
Podle německých médií pokládá kabinet kancléřky Angely Merkelové odchod Řecka z eurozóny za téměř nevyhnutelný, pokud by v lednových volbách zvítězila Koalice radikální levice (SYRIZA) a opustila úspornou politiku a přestala splácet řecké dluhy.