Hlavní obsah

Řecko požádalo o další úvěr a slíbilo, že začne s reformami

8. 7. 2015, 11:59

Aktualizováno 8. 7. 2015, 14:49

Zadlužené Řecko oficiálně požádalo euorozónu o novou úvěrovou pomoc. Oznámil to mluvčí Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Žádost ještě ve středu posoudí skupina odborníků. Země slibuje, že výměnou za úvěr, jehož výše není známa, začne už příští týden a reformami důchodů a daní. Německo sdělilo, že pokud reformy budou ještě před penězi, je připraveno Řecku pomoci.

Řecký obchodník v Aténách vrací zákazníkovi pětieurovou bankovku. Ilustrační snímek

Článek

"ESM obdržel řeckou žádost," řekl mluvčí. Podle agentury AP je žádost adresovaná předsedovi euroskupiny Jeroenovi Dijsselbloemovi prvním krokem na cestě k novému záchrannému programu pro Řecko.

"Žádostí řecké vlády o podporu z ESM se dnes bude zabývat evropská pracovní skupina," uvedl mluvčí předsedy euroskupiny Michel Reijns. "Žádná telefonická konference euroskupiny nebude," dodal.

Pomoc by podle pravidel ESM měla být spojena s programem hospodářských reforem, jehož podobu by měly odsouhlasit Evropská komise a Evropská centrální banka, případně i Mezinárodní měnový fond (MMF).

Řecký premiér Alexis Tsipras v Evropském parlamentu prohlásil, že „konkrétní návrhy na spravedlivé a udržitelné řešení řecké dluhové krize” předloží Atény ve čtvrtek. Ve vystoupení před europoslanci řekl, že posledních pět let tvrdých úspor dostaly zemi na kolena a reformy musí být takové, aby podpořily ekonomický růst a zaměstnanost. [celá zpráva]

Mluvčí ESM zatím neupřesnil, o jakou sumu nyní Řekové žádají. Na konci června Atény předložily návrh, na jehož základě chtěly získat pomoc v hodnotě 29,1 miliardy eur (794 miliard korun). Jednat se mělo o dvouletou smlouvu. Podle posledních informací agentury Reuters ale Atény požádaly o tříletý záchranný úvěr. Ten by soužil na splácení současných dluhů země. Výměnou slibují začít už příští týden s reformami důchodového a daňového systému

Předchozí řecký program byl několikrát prodloužen, naposledy v únoru, a vypršel na konci června. Zahájen byl v únoru 2012. V jeho rámci mohlo Řecko získat až 141,8 miliard eur (přes 3,8 biliónu korun). Necelých 11 miliard eur (asi 297 miliard korun) ale nebylo vyplaceno, neboť Atény se s trojicí institucí nedokázaly dohodnout právě na podmínkách. I tak je nyní Řecko zdaleka největším dlužníkem fondu.

Za peníze ze záchranného fondu ručí garancemi země eurozóny, podle velikosti jejich ekonomik. Největšími věřiteli jsou Německo, Francie, Itálie a Španělsko.

Poslední dvě jmenované země se přitom samy potýkají s vysokým dluhem přes 100 procent ročního výkonu ekonomiky (HDP). Řecký dluh podle posledních prohlášení premiéra Tsiprase dosahuje 180 procent ročního HDP.