Článek
Země potřebuje do poloviny července nezbytně dalších 12 miliard eur, jinak by se ocitla v bankrotu.
Úsporný balík předpokládá snížení platů státních zaměstnanců a navýšení daní. Utažení opasků by mělo letos přinést šest miliard eur, v letech 2012 až 2015 pak dalších 22 miliard eur. Další příliv peněz do státní kasy ve výši zhruba 50 miliard eur má jihoevropská země dosáhnout privatizací podniků se státní účastí.
Podle řeckého premiéra George Papandrea je úsporný plán jediným způsobem, jak dostat Řecko opět na nohy. "Musíme se vyhnout kolapsu země za každou cenu. Teď není čas na krok zpět," hřímal v parlamentu.
Schválené zvýšení daní a omezení výdajů se u řecké veřejnosti nesetkává s žádnými příznivými odezvami. Důkazem toho je i generální stávka, která ve středu pokračuje druhým dnem násilnými střety v aténských ulicích.
„Kdyby dnes řecká vláda neschválila nový úsporný rozpočet, měl by svět zaděláno na druhou vlnu finanční krize. Řekové tak v tuto chvíli vyhráli důležitou bitvu. Bohužel celá válka i tak z pohledu Řecka dál zůstává ztraceným bojem,“ připomněl ekonom Jan Bureš z ERA Poštovní spořitelny.
Obří dluh
Řecký dluh je podle Bureše příliš velký, celkově by měl v tomto roce dosáhnout 350 miliard eur a jenom na úrocích budou muset Řekové v nadcházejících letech ročně splácet více než osm procent HDP. „Dostat rozpočet do tak vysokých primárních přebytků je v málo konkurenceschopném Řecku nadlidský úkol,“ domnívá se Bureš.
Nové kolo úsporných opatření navíc přichází v nevhodnou chvíli, kdy světová ekonomika začíná zpomalovat. To by znamenalo, řecká ekonomika poroste ještě pomaleji, než jaká jsou v tuto chvíli očekávání.
Peníze na pár měsíců
„I když schválení záchranného plánu otevírá Řecku cestu k dalším 12 miliardám eur z kasičky Mezinárodního měnového fondu, tyto peníze pouze řeší financování Řecka v nacházejících měsících,“ je přesvědčen Bureš.
Evropa, tedy především Německo a Francie, totiž zatím není dohodnuta na novém záchranném balíku pro Řecko, který by mu poskytl oddychový čas alespoň do roku 2014. „Takový balík by pravděpodobně musel mít objem alespoň 90 miliard eur a na krytí nákladů by se dobrovolně měli podílet i soukromí věřitelé,“ doplnil ekonom.