Článek
ESM má podle loňské letní dohody se zeměmi eurozóny, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) poskytnout Řecku do roku 2018 finanční pomoc až 86 miliard eur (2,3 bilionu Kč), pokud bude Řecko plnit dohodnuté reformy.
Obě strany se později domluvily na opatřeních ve prospěch zmírnění řecké dluhové zátěže. Krátkodobě má Řecku pomoci prodloužení splatnosti dluhu, po roce 2018 se pak počítá s možností odkladu úrokových splátek a snížení úrokových sazeb.
"Pracujeme na tom (na krátkodobých opatřeních) a mohlo by se to stát velmi brzy," řekl Regling. "Doufáme, že řecká vláda velmi brzy uskuteční zbývající kroky," dodal. Na mysli měl podle agentury Reuters založení nového fondu pro privatizaci a pokrok v prodeji konkrétního státního majetku.
Řecko by se mohlo vrátit na dluhopisové trhy
Dlouhodobější opatření, která by snížila řecký dluh z jeho nynější úrovně 176 procent ročního výkonu ekonomiky, přijdou na řadu po ukončení záchranného programu v roce 2018, řekl šéf ESM. "Vím, že MMF by chtěl tato opatření dříve, my ale k tomu máme vážný důvod - do té doby si budeme jistější ohledně řeckých finančních potřeb," dodal Regling.
MMF dosud finančně do nynějšího třetího záchranného programu pro Řecko nepřispěl. Své zapojení podmiňuje právě snížením zátěže řeckého dluhu.
Regling rovněž řekl, že pokud se Řecko bude držet dohodnutých plánů, mohlo by se příští rok vrátit na dluhopisové trhy. Na ně se po těžké dluhové krizi z roku 2010 země vrátila už v roce 2014, loni ale tento přístup znovu ztratila po nástupu levicové vlády premiéra Alexise Tsiprase a jejích vleklých jednáních s mezinárodními věřiteli, jež vrcholila několikatýdenním uzavřením řeckých bank.
Tsiprasův kabinet dlouhodobě tvrdí, že na rozdíl od předchozích vlád vyjednal nejlepší možné podmínky s věřiteli.