Článek
Evropský komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici upozornil, že odchod Řecka z eurozóny by byl katastrofou, která by mohla znamenat začátek konce eurozóny.
Schäuble přitom použil neologismus "Grexident", někdy psáno i jako "Graccident", podle anglických slov Greece (Řecko) a "accident" (nehoda či náhoda). Popsal tak situaci, kdy Řecko bude nuceno z eurozóny odejít i neúmyslně, když se ocitne zcela bez peněz. Dlouhodoběji se používá akronym "Grexit", pro spojení "Greece" a "exit" (odchod).
"Vzhledem k tomu, že odpovědnost a možnost rozhodnutí o tom, co se stane, je pouze na Řecku, a protože my nevíme, co přesně odpovědní činitelé v Aténách dělají, nemůžeme to vyloučit," prohlásil Schäuble ve čtvrtek pozdě večer ve Vídni.
Německý ministr financí zopakoval, že Řecko dostane další úvěrovou pomoc, pokud bude skutečně ctít smlouvy uzavřené s věřiteli. "Evropa je i nadále připravena pomoci Řecku, ale Řecko to také bude muset umožnit. Problém se nevyřeší tím, že se obětními beránky stanou jiní," dodal.
Schäuble také řekl, že Řecko je s to problémy se zadlužením překonat. Každá členská země eurozóny může dosáhnout opět stavu, kdy vydělá na to, co chce utratit, upozornil německý ministr s tím, že Řecko je v tomto ohledu na dobré cestě, ale musí zvýšit konkurenceschopnost. "Řecko si už mnoho let žije nad své možnosti," upozornil Schäuble.
Moscovici: Byla by to tragédie
Eurokomisař Moscovici pak v rozhovoru s německým týdeníkem Der Spiegel varoval před tragédií, kterou by odchod Řecka z eurozóny přinesl. "V Evropě se všichni shodujeme, že 'Grexit' by byl katastrofou pro řeckou ekonomiku, ale i pro celou eurozónu," řekl Moscovici v rozhovoru, který v plném znění vyjde v sobotu. Podle komisaře je eurozóna "víc než zónou obchodu", a sice měnovou unií.
Jestliže nějaká země tuto unii opustí, budou se všechny trhy hned ptát, která země je další na řadě, a to by byl začátek konce, řekl.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který se v pátek v Bruselu sešel s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem, vyjádřil zklamání nad nedostatkem pokroku mezi Řeckem a eurozónou ohledně pokračování úvěrové pomoci této jihoevropské zemi. Stále prý věří v "politickou vůli", která problémy vyřeší.
Merkelová: Změna pravidel
Podle serveru Euroinsight se německá kancléřka Angela Merkelová natolik obává geopolitických dopadů odchodu Řecka z eurozóny, například vstupu Atén do ruské sféry vlivu, že nevylučuje "neortodoxní řešení", která by tomu zabránila. V praxi by šlo o změnu nynějších finančních pravidel, jako je zvýšení limitu zemím pro vydávání dluhopisů, dočasná omezení pohybu kapitálu s cílem zabránit překotnému výběru peněz z bank, předčasné vyplácení finančních prostředků z aktuálního programu či odklad splátek Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF).
Americký ekonomický list The Wall Street Journal ale netají pesimismus: podle něj už před odchodem Řecka z eurozóny dávno běží odpočítávání. Nečinnost Atén se prý dá vysvětlit tím, že čekají, až Evropské centrální bance (ECB) nebo euroskupině (ministrům financí eurozóny) to nedá a Řecku tak jako tak pomohou. Přitom země může v eurozóně zůstat jen za předpokladu, že se Tsipras vzdá mnoha ze svých předvolebních slibů, anebo když se Řecko zbaví Tsiprase.